V zimě, když je mráz ve dne i v noci, je to pro stromy ideální. Nevadí jim to. Naopak vymrznou málo schovaní škůdci. Horší je to ovšem ve dnech, kdy začne svítit slunce. Tmavá kůra se začne zahřívat a míza v ní a pod ní obsažená začne proudit. V noci pak opět spadnou teploty pod nulu a kůra popraská. Vzniklé praskliny pak jsou ideálním místem pro zatečení vody, namrznutí, což vede k dalším destrukcím. Takto postižený strom může až odumřít.

Ochraňte kmen

Nejpoužívanější ochranou je snížení zahřívání kmenu jeho natřením bílou barvou, většinou dvacetiprocentním roztokem hydroxidu vápenatého (hašené) a vody. Světlý povrch neakumuluje tolik tepla a nezahřívá se. Je třeba ovšem pamatovat na to, že natírat se musí nejen kmeny stromů, ale i silnější větve, a to především na jižní straně.

Dalším druhem ochrany je ovázání kmenu ochranou. Ta může být z kartonu, rákosu, juty nebo smrkových větví. Obalí se jimi strom a zaváže. Ohromnou výhodou je i současná ochrana proti okusu divokou zvěří, kterou u vápnem ošetřených stromů musíme řešit jinak. Nevýhodou je ovšem to, že pak přestávají fungovat lepové pásy, které jste instalovali na stromy pro ochranu před píďalkou podzimní, mravenci, puklicemi

Zajímavou alternativou je i zastínění kmene deskou či prkny, které se umístí na jižní straně kmene. Výhodně se toho dá využít u stromů, které jsou stále podepřeny kůly, především tradičním trojúhelníkovým úvazem.

Ochraňte kořeny

Problém u stromů nebo okrasných dřevin bývají mělké kořeny. Ty v zimě mohou namrznout a popraskat ledem, který se vytvoří v horní zámrzné hloubce. Je tedy dobré i kořeny ochraňovat před mrazem. Vrstvit můžete bukové či dubové listí (výhodou je pomalé rozkládání vodní rezistence), smrkové větve, slámu apod. Všechno ale musíte na jaře následně odhrabat.

Naprosto nejlepší je pro stromy krytí ze slámového hnoje. Na podzim obložíte kořeny tímto hnojem, který přes zimu předá živiny do půdy. Na jaře pak tento perfektní humus rýčem vpravíte do půdy.