Rez hrušňová, nazývaná také rzivost hrušní, je způsobena dvoubytnou houbou Gymnosporangium sabinae. Ta pro svůj život potřebuje dva hostitele – jedním je hrušeň, druhým jalovec, jehož nejnáchylnějšími druhy jsou jalovec čínský a jalovec klášterský. I když jste na zahradě žádný jalovec nevysadili, neznamená to, že je vaše hrušeň v bezpečí. Stačí, aby nějaký rostl v sousedství nebo i sto metrů od vás na návsi. Vítr je údajně schopen přenést infekci až na kilometr.

Stoupající obliba pěstování jalovců jako okrasných keřů zřejmě stojí za rapidním nárůstem rzivosti hrušní. Ta se projevuje žlutooranžovými skvrnami na listech, které se postupně zvětšují a mohou postihnout až 80 % listové plochy. Strom je slabší, letorosty narůstají omezeně a slábne i kvalita úrody, protože se vytváří méně květních pupenů. V těžkých případech rez napadá i plody. Choroba je zákeřná i v případě jalovců, u nichž způsobuje vysychání a odumírání větví.

U hrušní můžete příznaky pozorovat od června. Ve druhé polovině léta narůstají na spodní straně postižených listů malé výrůstky – aecia, ve kterých vznikají spory, které následně infikují jalovce. Na zimu se houba usadí v jalovcích, aby se na jaře přenesla pomocí teliospor zpátky na hrušně.

Jak proti rzi bojovat:

  • Za bezpečnou vzdálenost mezi hrušní a jalovcem se považuje 200 m. Blíže k sobě můžete vysadit jen odolnější odrůdy a kultivary – z hrušní to jsou zejména ranější odrůdy, z jalovců například jalovec obecný, jalovec šupinatý nebo jalovec poléhavý.
  • V jarních měsících je nutné sledovat výskyt rzi na jalovcích a odstranit postižené větve. Šíření infekce zamezíte i tak, že jalovce přikryjete bílou netkanou textilií.
  • V létě odstraňujeme poškozené listy hrušní. Je nutné včas odhrabat i listí spadané.
  • Z chemických prostředků lze rzivost hrušní utlumit fungicidními přípravky, které se používají proti strupovitosti. Doporučuje se například Dithane, DELAN 750 SC, TOPAS C 50 nebo Baycor 25 WP. První postřik by se měl provádět zjara před kvetením, druhý krátce po odkvětu.