Zahrada nemusí být šedivá a ošklivá, jak zimní inverze. Rostlin, které jí mohou dát šmrnc, je přece hodně. Základem jsou zcela jednoznačně stálezelené stromy, jako jsou borovice, jedličky, smrčky… V jedné z předešlých příloh jsme vám představovali jedličky, které by se vám mohly líbit. Vypíchli jsme například zajímavou jedli korejskou (Abies koreana), která je menší a hlavně má zajímavě fialové šišky. Pokud nechcete nic vysokého, můžeme doporučit úžasnou borovici kleč Pinus mugo Wintergold, která se pne při zemi a vytváří spíš nízké koule a na zimu zbarví své jehličky do zeleno-zlaté barvy.

Na zimu nesmíme zapomenout s rostlinou, která zimu má už ve svém názvu – zimolez. Tahle pnoucí se rostlina má krásně různobarevné listy. Pokud nechcete pnout rostliny vzhůru po stěnách, ale chcete jimi pokrýt půdu, doporučíme například pachysandry (u nás známé také jako tlustonitníky), které jsou stálezelené, a hlavně je jim zcela jedno, zda jsou na mokré, nebo suché půdě.

Základem je vřesovec

Ale to hlavní, co zdobí zimní zahrady, je vřesovec. Má sice maličké květy, v průměru dorůstají délky 0,2 až 0,4 mm, ale na druhé straně je jich tolik, že je nelze ani z dálky přehlédnout. Často se zaměňuje s vřesem, ale mají rozdíly v době květu. Vřesovec obecný v našich podmínkách kvete od ledna až do dubna, vřes kraluje přesně v měsících, kdy vřesovce mají vegetační klid.

Hustá - většinou hroznovitá květenství vřesovce červeného vytvářejí při zemi krásně načechrané polštáře. Samotný keřík pak dorůstá výšky okolo 25 cm, jeho plazivé dřevnaté výhonky však bujně míří do stran. Vřesovce patří k velmi početnému rodu, který zahrnuje okolo 700 druhů od maličkých k zemi přitisknutých keříků až po malé, výjimečně však i několikametrové stálezelené keře.

Pro nás asi nejdůležitější druh je vřesovec červený (Erica carnea). Nejvhodnějším místem pro pěstování vřesovců je slunné stanoviště, kde je kyselá půda. Hezky působí ve společenství ostatních vřesovců nebo v blízkosti vřesů. Vřesovce mají rády rašelinnou půdu s přídavkem písku. Na zimu je dobré rostliny překrýt chvojím a ochránit je před holomrazy, ale není to úplně nutné. Jsou to hodně otužilé rostliny.

To, co jim nesvědčí, je letní zálivka. Nemají rády vlhkou půdu a rychle jim hnijí kořeny.