Dnes patří mečíky k nejvýraznějším ozdobám letní zahrady. Vyšlechtěné kultivary oslňují impozantním vzrůstem a bohatým květenstvím, pěstují se hlavně pro řez. Existuje několik triků, jak zaručit, aby mečíky vydržely ve váze co nejdéle: květné stvoly odřezáváme ve chvíli, kdy se vybarví první květ. Dáváme pozor, abychom neodřízli více než jeden či dva lodyžní listy, zabránilo by se růstu nové hlízy. Ačkoli jsou stonky úzké, nehodí se do úzkých váz, protože potřebují hodně vody. Pokud mečíky uchováváme v místnosti o teplotě 20 °C, celé květenství se vybarví během deseti dnů.

Odkvetlá květenství musíme ze záhonu odstranit, i když jsme je nevyužili ve váze. Je to důležité pro správný vývoj nových hlíz, které sklízíme i s těmi starými zhruba v polovině září, pokud nejde o kultivar s oddálenou dobou výsadby. Hlízy necháme proschnout na suchém, vzdušném místě, kde je chlad, ale nemrzne, proschlé je zbavíme starých hlíz a krycích šupin a uskladníme přes zimu při teplotách 5 až 10 °C.

Mečíky jsou bohužel dost náchylné k chorobám a škůdcům, proto bychom je měli vysazovat každý rok na jiné místo. Nehodí se ani na záhony, kde jsme loni pěstovali brambory, okurky, fazole či cibuloviny. Hlízy je vhodné před sadbou mořit, budou tak odolnější proti třásněnkám, na které nejvíc trpí.

Protože jde o vysoké rostliny, nesmíme je zasadit příliš mělko, stonky by se později vyvracely. Bezpečná hloubka pro výsadbu je minimálně 10 cm. Hlízy vysazujeme koncem dubna ve sponu 10x15 cm na slunné místo, mečíkům nesvědčí stín. Půda musí být výživná a propustná, neměli byste ji však hnojit nerozloženými organickými hnojivy, vhodná jsou hnojiva typu NPK nebo Cererit.