Pivoňky patří k nejoblíbenějším trvalkám našich zahrad, protože jsou odolné, jejich keře mají robustní vzrůst, jsou vitální a především nádherně kvetou. Jejich původní domovinou je jižní Evropa a Asie, ale rychle se zabydlely i u nás. Kvetou až 20 cm širokými květy ve velké barevné škále, od bílé, přes žlutou, světle a tmavě růžovou, fialovou, až po karmínově červenou. Květy jsou jednoduché, poloplné, plné nebo sasankovité. Plné květy jsou nejodolnější a také se u nás nejčastěji vyskytují. Většina odrůd má výraznou, přesto jemnou vůni, pro kterou jsou pivoňky využívány i v kosmetice a parfumerii.

Pivoňky znali už ve starověku

Již antičtí Řekové znali nejen dekorativní, ale i léčivé účinky této rostliny. Existují záznamy již z doby kolem 400 let před naším letopočtem, kde byly pivoňky využívány v lékařství a léčitelství. Rovněž starověká Čína považovala pivoňky za květy bohů. Odtud také pochází mnoho vyšlechtěných druhů. V Evropě se šlechtění nových kultivarů věnovali zejména v Anglii, Nizozemí, Francii či Belgii a šlechtitelství našlo své uplatnění i za oceánem v USA.

Latinský název pivoňky Paeonia má své kořeny v legendě o Paeonovi, žákovi slavného lékaře, který na Olympu získal od bohyně Héry léčivou bylinku, s níž uzdravil známého hrdinu Pluta. Lékař a Paeonův učitel však na svého žáka žárlil a nechal jej zavraždit. Pluto, na důkaz vděčnosti ke svému zachránci, pak po Paeonovi pojmenoval léčivou bylinu, která jej uzdravila.

Jak pivoňky rozdělujeme?

Nejčastěji rozdělujeme pivoňky na dřevité a bylinné. Zástupcem bylinných pivoněk je pivoňka lékařská (Paeonia officinalis), jež byla pěstována na zahradách právě jako léčivka. Je to jeden z nejstarších druhů, jež u nás najdeme. Šlechtěním pak vznikly velkokvěté druhy (Paeonia lactiflora), jež jsou mezi zahrádkáři tolik oblíbené. Nyní můžete na světě najít kolem 3000 jejich odrůd.

Dřevité pivoňky jsou robustnější opadavé keře. Mezi jejich zástupce patří pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa) a pivoňka žlutá (Paeonia lutea). I mezi těmito keři najdeme mnoho variet či kultivarů.

Jak pivoňky pěstovat?

Pivoňky patří k trvalkám a jejich dlouhověkost je jejich velkou předností. Dokážou být krásné až patnáct let, jejich nejlepší období je kolem 5-9 lety stáří. Ideální doba pro výsadbu je srpen, nicméně i sázení na jaře není na překážku. Důležitá je kvalitní propustná zemina bohatá na živiny a také pravidelná a dostatečná zálivka.

Pivoňky můžete sázet jako půvabné solitéry, ale sluší jim to i ve skupinkách vyšších trvalek nebo jako součásti živého plotu ve spojení s dalšími okrasnými rostlinami. Pěstujete-li pivoňky pro řez jejich květů, dopřejte jim mezi sebou více místa. Jednotlivé rostliny by od sebe měly mít alespoň půl metru dokola, aby se mohly dobře vyvíjet.

Pokud se rozhodnete pěstovat dřevité pivoňky, vysaďte je na chladnější stanoviště. Vzhledem k tomu, že tyto odrůdy raší již velmi brzy zjara, na teplejším stanovišti by mohly začít rašit a kvést příliš brzy a v případě příchodu ranních přízemních mrazíků, jež jsou pro časné jaro typické, by mohly namrznout.

Pivoňky obecně nemají rády přesazování. Je tedy vhodné najít jim stanoviště, kde mohou zůstat po celou dobu svého života. Pokud vám pivoňky málo kvetou, pak je to známkou, že mohou být zasazené ve špatné zemině (chudé na živiny, málo zalévané) nebo jsou zasazené příliš hluboko, či naopak příliš mělce.

Správná péče se vyplatí

Dřevité pivoňky jsou vcelku nenáročné, potřebují kromě pravidelné zálivky jen mírné přihnojování minerálními hnojivy s obsahem fosforu, který je důležitý pro kvetení. Naopak se nedoporučuje hnojit rostliny dusíkatými hnojivy. Ta totiž zamezují vyzrávání dřeva u pivoněk. Nevyzrálé dřevo je mnohem náchylnější k zimnímu promrznutí.

Bylinné pivoňky potřebují kromě závlahy přihnojování kompostem nebo plnými hnojivy. Na konci sezony pak lze přidávat fosforečná a draselná hnojiva. Jejich stonky je vhodné podpírat nějakou oporou, aby se pod tíhou velkých květů nelámaly. Také je dobré mulčovat půdu kolem nich například kůrou nebo jiným přírodním materiálem, který udrží v půdě vlhkost. Pravidelně odstraňujte odkvetlé květy, aby rostlinu zbytečně nevyčerpávaly a ona mohla nasazovat na nové. Na podzim pak seřízněte stonky až těsně nad zem. Rostlina na jaře znovu obrazí.