Oblíbenou a nenáročnou zeleninou, která roste velmi rychle, jsou ředkvičky. Můžete je vysít kdykoli v průběhu srpna a sklidit před prvním větším mrazem. Pro letní výsev se hodí tzv. východoasijské odrůdy, které nemají velkou tendenci vybíhat za slunných dnů do květu. Vegetační doba ředkviček bývá podle kultivaru 30-40 dní, takže se dají vysít klidně až na konci měsíce.
Do půlky srpna je nejlepší doba na výsev sladkého fenyklu, jehož bulvy sklidíme zhruba za 70 dnů. Této aromatické zelenině se nejlépe daří v lehké hlinité půdě v místech, kam nedopadají horké sluneční paprsky. Sladký fenykl má podobné účinky na lidský organismus jako fenykl obecný, z něhož se získává známé koření. Příznivě ovlivňuje trávení a působí proti nadýmání. Navíc představuje nevšední a chutnou přílohu k masu a bramborám.
Klasikou vysévanou v srpnu je listová zelenina, na jejíž křehkých lístcích si budeme pochutnávat během podzimu i zimy. Při výběru jednotlivých druhů a odrůd se řídíme instrukcemi na sáčku. Například plodiny označené jako "celoroční polní saláty" nevybíhají do květu, a tak je lze vysít i v letním období. Po celý měsíc můžeme vysévat špenát, lebedu a mangold, do poloviny srpna vyséváme polníček, který by se měl sklidit před prvními mrazíky. Naopak růžičková kapusta chutná výborně, i když ji přejde mráz, a v mnoha oblastech ji lze sklízet během celé zimy. Její sazenice vysazujeme v létě na vzdálenost 50-60 cm a do hloubky asi 10 cm.
Špenát
Podzimní jídelníček nám může ozvláštnit také portulák neboli šrucha zelná, kterou lze rovněž vysít ještě v srpnu. Tato téměř zapomenutá zelenina je doslova vitaminovou bombou, podporuje trávení, pomáhá při zácpě a žaludečních obtížích. Šrucha zelná má ráda teplé a slunné stanoviště a pochutnáme si na ní už za 6 týdnů od výsevu.
Šrucha zelná