Hygiena je základ

Aby nám úrodu nezničila plíseň a nepochutnali si na ní škůdci, je potřeba řádně vyčistit prostory, které jsme si pro skladování vyhradili, a případně je i vybílit vápnem. Stejně tak bychom měli vymýt všechny bedýnky a police, kam ovoce a zeleninu hodláme umístit, vydezinfikovat je a opět opláchnout vodou.

Na hygienu je nutné myslet už ve chvíli, kdy ovoce či zeleninu sklízíme. Čisté by měly být také košíky, nádoby i nástroje, které ke sběru používáme. K uskladnění zásadně vybíráme pouze suché plody se stopkou, naopak vyřadíme plody otlačené, napadené škůdci nebo jinak poškozené.

Teplota a vzdušná vlhkost

Ovoce a zeleninu tradičně skladujeme převážně ve sklepech, kde se v zimě drží nízká teplota, ale přímo tu nemrzne, a zároveň se tu drží vyšší vlhkost vzduchu. Teplota okolo 3 °C zaručí, že se plody nezkazí, a vzdušná vlhkost mezi 80 a 85 % udrží jejich šťavnatost. U modernějších a zateplených staveb však může být problém takové podmínky vytvořit, zvláště pokud sklepem procházejí roury ústředního topení. Vyšší teplota se dá vyrovnat častým ranním větráním, jen dejte pozor, aby vám přitom nevběhli do sklepa hlodavci nebo sem nepřilétl hmyz. Suchý vzduch pak můžeme zvlhčit rozvěšením vlhkých látek nebo kropením podlahy.

V případě, že žádný sklep k dispozici nemáme, vypomůžeme si bednami se suchou a dostatečně hrubou rašelinou. Ovoce pak skládáme mezi její vrstvy o výšce 3 cm, přičemž vzdálenost plodů od stěn i dna bedny by měla činit minimálně 5 cm. Uzavřené bedny pak můžeme skladovat na místě, kde teplota v zimě klesá i pod nulu.

Ovoce a zelenina zvlášť

Aby to bylo ještě složitější, ovoce do sebe může nasát pachy i chuť zeleniny, a zelenina naopak v blízkosti ovoce kvasí. Musíme je proto skladovat odděleně, nejlépe v různých místnostech, nebo aspoň předělené příčkou. Samostatnou kapitolu tvoří cibule a česnek, jejichž charakteristickou vůní načichne doslova všechno. Cibulové zelenině navíc nesvědčí vlhkost, a tak ji skladujeme buď uloženou v lískách, nebo zavěšenou na suchém a dobře větraném místě.

Ovoce do papíru, zelenina do písku

Zatímco jablka tradičně pokládáme stopkou dolů do přepravek vyložených papírem, kořenovou zeleninu "zapichujeme" do mírně vlhkého písku nebo suché rašeliny tak, aby se jednotlivé kusy navzájem nedotýkaly. Do písku také můžeme zakládat salát, kapustu, zelí a další druhy košťálové zeleniny, kterým jsme ponechali kořeny. Hlávky odřezané od kořenů naopak ukládáme do laťových polic košťálem vzhůru.