Podmínkou pro úspěšné pěstování rakytníku je slunné stanoviště a půda s alkalickou až neutrální reakcí. Ve stínu by nemusel vykvést, svědčit mu nebude ani těžká kyselá zemina nebo přemokření. Na druhé straně si dobře poradí se suchem a ke zdárnému růstu nepotřebuje mnoho živin.
Při vysazování rakytníku je třeba mít na paměti, že jde o rostlinu dvoudomou, takže je třeba vedle sebe umístit samčí i samičí keříky. Na jednu samčí rostlinu se doporučuje vysadit nejméně dvě samičí, optimální poměr je 1:6. U malých sazeniček se špatně poznává, která je která, nechte si proto poradit v zahradnictví u zkušených pěstitelů.
Rakytník řešetlákový
Pěstování rakytníku vyžaduje kapku trpělivosti, protože keř začíná kvést a plodit obvykle až čtvrtým rokem od výsadby. Je možné ho využít i jako neprostupný trnitý živý plot nebo jím zpevnit svažitý terén. Jeho kořeny jsou dlouhé a rozvětvené, což je výhoda právě ve svazích, ale pokud máte blízko záhony, mohou být na překážku.
Samičí keře se doporučuje pravidelně zmlazovat řezem, při kterém odstraníte odplozený obrost a staré kosterní větve. S řezem můžete začít už v prvních letech, kdy rakytník ještě neplodí. Naopak větve s plody odřezávejte jen v nejnutnějších případech, maximálně jednou za dva roky, keř by mohl po nešetrném řezu uhynout.
Tip: Rakytníkový džem
Rakytník řešetlákový
Potřebujeme: 1 kg plodů rakytníku, 1 kg cukru nebo 1/2 kg medu, 1 l vody
Omyté plody zalijeme vodou a vaříme na mírném ohni, až změknou. Poté je prolisujeme přes síto nebo rozmixujeme v mixéru, přidáme cukr a společně povaříme. Je možné přidat i želírovací prostředek. Hmotou plníme skleničky, které pak pro prodloužení trvanlivosti džemu můžeme ještě sterilovat při teplotě 90 °C po dobu 15 minut.