Sněženky i bledule patří k původním rostlinám, které člověk zatím nijak nevyšlechtil. Ani to nebylo třeba. Jsou odolné, nenáročné, samy se rozrůstají a najdeme je nejen v blízkosti lidských obydlí, ale i zcela ve volné přírodě, kde mohou na jaře tvořit celá údolí.

Něžné květy sněženek

Často již od února na zahradách spatříme květy sněženek, které jsou naprosto nezaměnitelné. Mají tři vnější a tři vnitřní okvětní plátky, zeleně lemované. Na každém stonku, dorůstajícím do výšky 10-20 cm, vyrůstá jeden květ, který je sklopený dolů jako zvonek. Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) rozkvétá již v předjaří, zhruba od poloviny února a může kvést i do dubna, v závislosti na lokalitě. Její stonky si dokážou prorazit cestu sněhem, pokud není příliš zmrzlý, a má-li vhodné podmínky, poměrně rychle se množí a rozrůstá. Množit se může semínky, jež dozrávají v tobolkách po odkvětu, nicméně nejčastěji dochází k množení přes cibulky.

Přestože si jaro bez sněženek nedokážeme představit, původně se nejedná o náš druh. Sněženka se k nám totiž dostala z Turecka, a to před několika staletími. Mezitím však u nás rychle zdomácněla a zplaněla, a proto ji dnes v podstatě považujeme za neodmyslitelného posla jara u nás.

Jak je pěstovat?

Sněženky patří ve volné přírodě k ohroženým druhům, neboť pozvolna ztrácejí vhodná stanoviště. Ideální je totiž pro ně polostinné místo, nejlépe u lesa a v blízkosti vody. Bohužel také dochází k tomu, že mnoho lidí je v přírodě trhá a plení jejich cibulky, nejčastěji z důvodu prodeje, čímž se mnoho přirozených lokalit zmenšilo nebo zcela vymizelo. Trhat sněženky v přírodě je však trestné, což bychom měli mít na paměti.

Nicméně v zahradnictvích lze zakoupit cibulky, které pocházejí z pěstovaných rostlin, a ty si můžeme vysadit na záhony či do venkovních nádob. Stačí zakoupit několik cibulek, sněženky se během roku až dvou velmi rychle rozrostou, takže pak stačí jednotlivé trsy rozdělit a rozmnožit. Rozsazování a množení provádíme buď v době kvetení, nebo ihned po odkvětu.

Jak jsme již uvedli, sněženkám vyhovují polostinná místa, ve vlhké půdě bohaté na humus. Ideální je pro ně, pěstujete-li je jako podrost pod stromy nebo v blízkosti zahradních jezírek či potůčků, v kombinaci s jinými vyššími rostlinami či travinami, jež jim poskytnou stín.

Pozor! Sněženky, stejně jako bledule nebo například konvalinky, jsou jedovaté, proto pečlivě zvažte vhodnost jejich pěstování, máte-li doma děti.

Zvonečky bledulek nepřehlédnete

Stejně jako sněženky i bledulky patří k velmi odolným cibulovinám. Existují dva druhy, bledule jarní (Leucojum vernum), jež vykvétá ve stejnou dobu jako sněženka, tedy od února až do dubna, a bledule letní (Leucojum aestivum), jejíž doba kvetení spadá do dubna až května. Květy bledulek vypadají jako zvonečky, mají sněhobílou barvu a jejich konce jsou zdobené žlutými či zelenými skvrnkami.

Bledulky jarní dorůstají přibližně stejné výšky jako sněženky, zatímco jejich příbuzné – bledule letní – mohou dorůst do výšky 30-60 cm. Letní druh patří ke kriticky ohroženým, a proto je k vidění velmi zřídka. Bledule jarní dokáže na vhodných stanovištích vytvářet bohaté koberce bíle kvetoucích trsů, u nás dokonce najdeme i celá údolí, která se každé jaro zabělají jejich květy. Nicméně i bledulkových údolí ubývá, a proto i tato rostlina byla zařazena mezi chráněné a ohrožené druhy.

Jak je pěstovat?

Stejně jako sněženky lze v zahradnictvích zakoupit i cibulky bledulek a vysadit je na zahradách či balkonech do nádob. Bledulky rovněž milují stinná až polostinná stanoviště a vyhovuje jim ještě vlhčí půda než sněženkám. V podstatě jim vůbec nevadí, pokud je půda trvale podmáčená. Na zahradě je třeba zajistit jim mokřinku, která bude ideálně umístěna pod stromy, jež jim dodají potřebný stín. Zemina musí být kyprá a velmi bohatá na humus.

Bledule jarní kvetou, stejně jako sněženky, jedním květem na každém stonku. Bledule letní pak na každém stonku nesou tři až sedm kvítků, jež jsou menší než u jarní varianty a seskupeny v jednom okolíku. Po odkvětu se na místě vytvoří tobolka se semeny, jimiž se mohou bledulky rozmnožovat. Další možnost množení samozřejmě opět nabízejí cibulky, jejichž počet se během sezony může až zdvojnásobit.

Kam se vydat za bledulkami?

Máte-li čas a možnost, vydejte se na výlet do bledulkových údolí. Najdeme jich u nás několik, například v horní části údolí říčky Vošmendy, jež pramení nedaleko Vysokého nad Jizerou, nebo v rokli Peklo nedaleko vesnice Zahrádky v okrese Česká Lípa. Rovněž v blízkosti obce Břežany se nachází Pístecký les, kterým protéká řeka Ohře. Zde najdeme velké bledulkové porosty. Na Moravě pak stojí za zmínku rezervace v údolí Chlébského potoka nedaleko vsi Chlébské.