Levandulové mámení – léčivá bylinka, koření a okrasná trvalka v jednom


Autor: Shutterstock.com
Zdroj: Shutterstock.com
Levandule patří k nejoblíbenějším léčivkám našich zahrádek. Její pěstování je velmi snadné a kromě omamné vůně nám přináší mnoho užitku.
Nádherná a podmanivá vůně levandule je důvodem k tomu, že ji mnoho zahrádkářů vysazuje na svých záhoncích, skalkách nebo v různých nádobách. Můžeme ji ale také pěstovat na terase či balkoně v okrasných květináčích.
Levandulová vůně má velmi zklidňující účinky, a proto se z jejích květů vyrábějí voňavé polštářky či sáčky, které si můžeme dát pod polštář, aby se nám lépe spalo. Levandulové květy či extrakty z nich se rovněž přidávají do mýdel, parfémů, koupelových solí a pěn, neboť harmonizují energii, zklidňují pokožku, ale také uvolňují napětí ve svalech. V kuchyni má levandule své místo jako koření i jako bylinka, jež díky svým zklidňujícím účinkům dobře funguje jako čaj, který můžeme pít před spaním nebo při nějakém vyšším stresu a napětí.
Zdroj: Shutterstock.com
Jak ji pěstovat?
Levandulové keříky jsou mrazuvzdorné, takže se o většinu jejích kultivarů nemusíme obávat. Mezi citlivější druhy patří například levandule korunkatá (Lavandula stoechas), která větší mrazy zvládá špatně, a je tedy nutné ji v zimě dobře chránit. Většina druhů tvoří pevné keře s dřevnatými základy, z nichž vyrážejí zelené stonky a menší větvičky. Pokud na jaře levanduli seřezáváme, pak právě pouze mladé výhonky, nikoli až na starší dřevo, které obráží jen velmi špatně.
Rostliny mají rády slunné stanoviště a půdu, která je dobře propustná. Po nějakou dobu snesou i menší přísun živin a vody. Jsou ideální pro pěstování v bylinkových zátiších nebo jako skalkové trvalky, ale sluší jim i pozice solitérů (hlavně u vyšších keříků) nebo můžete z levandulí vysadit malý živý plot. Podle odrůdy dosahují keříky výšky od 20 do 60 cm. Levandule je medonosnou rostlinou, velmi přitahuje motýli, včely a čmeláky.
Zdroj: Shutterstock.com
Kdy ji sklízet?
Sklizeň levandule se řídí částečně tím, na co ji chceme dále využít. Pokud chceme květy sušit, je vhodné ji sklízet v době, kdy je rozkvetlá jen napůl. Stonky seřízneme, svážeme do svazečků a sušíme tak, že je pověsíme květy dolů. Předejdeme tím různému ohýbání uvadajících stonků. Nevykvetlé květy se sušením ještě pozvolna otevřou. Sušená kytice pak bývá půvabnou dekorací ve vázách nebo v různých vazbách, napříkad ve věncích či závěsných dekoracích.
Polorozkvetlé květy také sklízíme, chceme-li pak levanduli využít jako základ pro čaj. Pokud však chceme květy využít do voňavých pytlíčků či k výrobě mýdel a levandulového oleje, stačí sklízet květy v době, kdy jsou již velmi rozkvetlé až postupně odkvétající. Jednak tím uděláme radost drobnému hmyzu, který má čas květy opylovat, jednak rozkvetlé květy pak vydají více vůně.
Zdroj: Shutterstock.com
Jaké odrůdy zvolit?
Nejklasičtější odrůdou je samozřejmě levandule lékařská neboli úzkolistá (Lavandula angustifolia), jejíž obrovskou výhodou je mrazuvzdornost, takže ji můžeme pěstovat téměř kdekoli. Nejčastější je varieta s fialovými květy, ale není problém zakoupit růžově nebo bíle kvetoucí rostliny, které v kombinaci s fialovými krásně vyniknou.
Dalším oblíbeným druhem je levandule korunkatá (Lavandula stoechas), jejíž květenství je velké a kompaktní, v barvě fialové až nachové. Tato rostlina však patří mezi choulostivější, je třeba ji v zimě dobře ochraňovat před mrazem. Levanduli korunkatou, které se také často přezdívá levandule francouzská, můžeme zakoupit také v podobě malých stromečků.
Zdroj: Shutterstock.com
Levandule vlněná (Lavandula lanata) má rovněž velké květenství. Hodí se do přenosných nádob k pěstování na balkony a terasy. Levandule zoubkatá (Lavandula dentata) se vyznačuje zoubkovanými listy, které samy o sobě působí velmi dekorativně. Známou varietou levandule lékařské je pak levandule prostřední (Lavandula intermedia), která dorůstá do výšky přibližně 30-40 cm.








Komentáře
Přidat příspěvek
Načítám komentáře...