Gazánie stejně jako jejich příbuzné kopretiny nebo slunečnice patří do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Původní domovinou těchto odolných a skromných letniček je Jižní Afrika. Tam se pěstují jednak jako letničky, jednak ale také jako vytrvalé rostliny přibližně ve dvaceti pěti druzích. Některé z nich pronikly i do Evropy, kde se staly velmi oblíbenými květinami zahrad či parků.

Rostliny vytvářejí přízemní růžici listů, kterou známe například od sedmikrásek či pampelišek. Listy mají obvykle na svrchní straně sytě zelenou barvu, zatímco spodní strana bývá stříbřitě bílá či šedá a plstnatá. Některé druhy mají stříbřité obě strany listů. Z růžice vyrůstají dlouhé stonky nesoucí jeden květ. Nejznámějším zástupcem, kterého můžeme u nás vidět, je gazánie zářivá (Gazania splendens syn. G. Rigens), která je hybridem vyšlechtěným z několika jiných druhů.

Gazánie dorůstají do výšky 20-40 cm podle druhu a kvetou zpravidla žlutě a oranžově, nicméně v současné době lze zakoupit i odrůdy s růžovými, červenými až temně hnědými a purpurovými květy, výjimkou nejsou ani květy dvoubarevné či vícebarevné, které mají okolo středu výrazný prstenec nebo tečkování. Okvětní listy mají zakulacený, či naopak zašpičatělý tvar, takže variant na výběr je opravdu spousta. Květy jsou velmi citlivé na světlo, takže pokud je právě zataženo, neotevřou se plně. Naopak za velkého slunečního svitu můžeme plně obdivovat jejich půvab.

Mezi nejoblíbenější série, které můžeme u nás zakoupit, patří Daybreak, která jako jediná vykvétá i za zamračených dní, dále Mini Star nebo Kiss. Série Talent se vyznačuje stříbřitě šedými listy a hlavně tím, že rozkvétá průběžné po celé léto. Její květy jsou velké a velmi výrazných barev.

Jak a kde gazánie pěstovat?

Tyto rostliny vzhledem ke svému původnímu domovu milují slunné stanoviště. Dokonce jim nevadí ani sluneční úpal. Na slunci se jim skvěle daří a bohatě vykvétají. Nejvhodnější je pro ně hlinitopísčitá propustná půda a spíše mírná zálivka. Velké přemáčení rostlinám nesvědčí, rychle jim pak uhnívají kořeny. Pokud pěstujeme gazánie na balkoně v truhlících či květináčích, pak je naprostou nezbytností drenážní vrstva, které odvádí vodu z nádoby a znemožňuje její usazování uvnitř.

Gazánie jsou velmi odolné a skromné a dobře snášejí i chudší zeminu, takže přihnojování nemusí být příliš časté. Zpravidla stačí zapravit do země během okopávání dobře rozložený kompost či jednou za šest týdnů rostliny zalít zálivkou s rozpuštěným tekutým hnojivem.

Gazánie vyniknou v kombinaci s nižšími druhy dalších letniček, zejména s těmi, které kvetou bíle či modře. Hodí se na obruby záhonů i do skalek, květináčů či truhlíků i jako doplňkové rostliny kolem plotů.

Pro dosažení bohatého kvetení je třeba pravidelně odstraňovat odkvetlé květy, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semen a mohla svou sílu plně věnovat vývinu nových květů.

Jak rostliny rozmnožovat?

Gazánie patří k letničkám a každý rok se vysazují nové sazeničky, případně je můžeme vysévat ze semen. Dříve se množily z matečné rostliny, kterou bylo třeba nechat přezimovat ve studeném skleníku či ve sklepě za určitých teplotních a světelných podmínek. Nicméně dnes je nejjednodušším způsobem vysévání ze semen, která velmi dobře klíčí, proto jejich pěstování zvládne i úplný začátečník.

Semínka vyséváme už během března do skleníku či pařeniště, ale ani pozdější výsev v teplých podmínkách není na škodu. Na venkovní záhony však sazeničky vysazujeme až v polovině května, tedy po „zmrzlých mužích“, kdy už jsou teploty poměrně stabilní a zejména v noci příliš neklesají.

Na co dát při pěstování pozor?

Jak jsme již zmínili, gazánie jsou velmi odolné, ale přesto nedodržení pěstebních podmínek by mohlo vést k jejich úhynu. Proto dáváme pozor na to, abychom je nesázeli na stinná mokrá místa, neboť v takovém případě by se velmi rychle objevila hniloba kořenů, která by rostlinu zlikvidovala. Je třeba, aby stanoviště bylo vzdušné a teplé. Pokud se rozhodneme nechat gazánie přezimovat a uchovat je do příštího roku, vyryjeme rostliny i s balem, které obalíme do novin a přesadíme je do větší nádoby nebo do přepravky. Takto připravené rostliny umístíme na místo, které má dost světla a teplotu, jež neklesá pod 5 °C, ideálně se pohybuje mezi 5-10 °C. Na jaře celý trs vybalíme z novin, sestřihneme a můžeme znovu vysadit.