Pěstování fíkovníku vůbec nemusí být tak komplikované, jak by se na první pohled mohlo zdát. Fíkovník smokvoň patří mezi morušovníkovité a roste buď v podobě keře, nebo stromu. Jeho původní domovinou byla zřejmě Přední Asie, nicméně dnes jej ve velkém najdeme v severovýchodní Indii, Číně, ve Středomoří, jako jsou země Řecka, Turecka, Chorvatska, ale dokonce i v Austrálii. Doklady o tom, že plody fíku patřily k oblíbeným pochoutkám, najdeme již z doby kolem roku 3000 př. n. l. Kromě plodů se však také velmi využívá dřevo smokvoní, které je oblíbeným materiálem truhlářů.

Fíky se na náš trh dostávají nejčastěji ze Španělska, Portugalska, Řecka či Itálie, ale také z Turecka nebo z Kalifornie. Na některých chráněných stanovištích lze však vidět pěstované smokvoně i u nás. Pěstování těchto stromů sem pravděpodobně zavedl sám Karel IV.

Jak fíky pěstovat?

Smokvoně není nutné pěstovat pouze jako velké vzrostlé stromy. Je možné zakoupit zakrslou variantu nebo keř, který lze vsadit do nádoby na terasu či balkon. Původní rostliny potřebovaly k úspěšnému plození opylování od vosiček fíkovnic, ale současné odrůdy, které lze v zahradnictvích zakoupit, jsou již partenokarpní, tedy bezsemenné, což znamená, že se plody vytvářejí na rostlině i bez předchozího oplození vaječné buňky. Plody jsou zcela bez semen, nebo v nich zárodky semen jsou, ale nedozrávají. Tyto rostliny se rozmnožují vegetativně. Pro domácí pěstování je tento způsob velmi praktický.

Smokvoně nejsou příliš náročné na půdu, bude se jim dařit v propustné i jílovité zemině, potřebují však teplejší stanoviště, chráněné před větrem. Ideální je jižně orientované stanoviště, kam směřuje co nejvíc slunečních paprsků. Rostlinám nevadí ostré a horké slunce, naopak. Od jara až do podzimu je můžeme nechat venku a na zimu je schovat do chladnější místnosti, kde se teplota může pohybovat nad nulou.

Při výběru stromku dbejte na to, abyste dostali odolnější odrůdu vhodnou do našich klimatických podmínek. Taková rostlina bez problému zvládne i teploty do -15 °C, což je důležité zejména, pokud se rozhodnete pěstovat fíky venku na zahradě. Některé obchody či zahradnictví nabízejí italské či španělské odrůdy, ty však mají problém již při teplotách kolem -5 °C, proto zvažte, zda máte možnost ochránit rostlinu v zimě před případnými většími mrazy, či nikoli.

Rostliny pěstované v nádobách je třeba pravidelně přihnojovat a také jim vždy na podzim měnit nádobu za větší, jak se bude jejich kořenový systém rozrůstat. Zálivka by měla být pravidelná, v době nasazování plodů bohatá, naopak v době, kdy plody dozrávají, ji můžeme omezit, abychom tak předešli praskání plodů. Stejně tak platí, že zálivku velmi omezíme na podzim, jakmile rostlina shodí listy, a obnovíme ji opět na jaře.

Jak a kdy fíky plodí?

Fík smokvoň může plodit až třikrát do roka, nicméně v našich klimatických podmínkách je to 1-2x ročně. Na jaře dozrávají fíky, které rostlina nasadila na podzim, v létě dozrávají tzv. breba fíky, což jsou plody, jež vyrůstají na loňských výhonech, a na podzim pak plodí letošní výhony. Klasické fíky a breba fíky se mohou lišit velikostí, ale i barvou, proto můžete někdy na stromě vidět dvoje různé plody. Mnoho pěstitelů cíleně nenechává rostlinu plodit na jaře, aby se zbytečně nevyčerpávala, a také jarní plody bývají zdrojem různých onemocnění rostliny.

Plody fíkovníků mají dužninu zbarvenou bíle, žlutě, červeně, a dokonce až do fialovo-černa, jejich slupka bývá zelená, žlutá či fialová a plody vyrůstají v paždí listů jednotlivě nebo i ve větším množství. Někdy mohou plody vyrůst přímo z pupenů na kmeni. Velikost plodů se pohybuje mezi 5-9 cm v závislosti na odrůdě.

Čerstvé fíky je vhodné konzumovat v co nejkratší době, neboť plody dlouho nevydrží, ale sušené fíky můžete skladovat i několik měsíců. Z čerstvých plodů lze také připravovat lahodné marmelády, chutney, kompoty či fíkové víno. Skvěle chutnají v kombinaci s různými druhy sýrů a svou chutí ozvláštní mnoho pokrmů, jako jsou saláty, těstoviny, ale i maso.