Velká ředkev, jinak označovaná jako bílá nebo japonská (latinsky Raphanus sativus var. longipinnatus) se dá koupit ve variantě čínské, japonské nebo odrůdě Daikon. Kořen ředkve může dosahovat rozměrů až 35 cm délky a 10 cm v průměru, většinou však mívá kolem 6-8 cm. Pokud se rozhodnete koupit si semena této ředkve, dejte pozor, ať si je nespletete s bílou odrůdou ředkviček, které mají rovněž válcovitý podlouhlý tvar, ovšem dosahují mnohem menší velikosti.

Jak pěstovat ředkve?

Ředkve se vysévají přímo na záhony, zhruba kolem poloviny července. Je to ideální doba, protože pokud je vysejeme příliš brzy, mají tendenci rychle vybíhat do květů a nikoli vytvářet dlouhý pevný kořen. Semena se nevysévají do čerstvě pohnojené zeminy, neboť by je mohl ohrozit vznik houbových onemocnění. Naopak jsou velmi vhodné jako následná rostlina po jiných plodinách.

Semenům a rostlinám se nejlépe daří v dostatečně hluboké půdě, která je kyprá a humózní. Naopak velmi těžké, jílovité půdy nebo půdy kamenité jsou pro pěstování ředkve nevhodné, neboť kořeny musí překonávat mnoho překážek, a dochází tak k jejich rozdvojování a dalším deformacím. Často ani nedorostou do velké délky. Nevyhovuje jim ani písčitá půda, neboť kořeny jsou v ní příliš tuhé a mají ostrou až nahořklou chuť.

U nás v obchodech nejčastěji seženeme odrůdy Jarola F1 nebo Japana F1, nebo také Astor. Jsou to české hybridy japonských a čínských odrůd, velmi dobře uzpůsobené našim klimatickým podmínkám a velmi osvědčené. Jakmile začne rostlina tvořit kořen, jeho určitá část se vyvíjí nad zemí, stejně jako např. u některých druhů ředkviček. Nadzemní část kořene mívá zelenavý nádech, což vůbec není na překážku. Rostliny rostou velmi rychle, takže se sklizní můžeme počítat již přibližně po dvou měsících až sedmdesáti dnech od výsevu.

Rostliny ředkví potřebují pravidelnou zálivku a rovnoměrně vlhkou půdu. Nepravidelná zálivka a také větší, déle trvající sucho kvalitu kořenů rapidně snižují. Pokud naopak po delším suchu zálivku přeženeme v domnění, že tím rostlinám dopřejeme najednou více vláhy, může dojít k praskání kořenů, což má vliv nejen na jejich vzhled, ale také na chuť. Rovněž je třeba rostlinám dopřát dostatek světla. Výhodou je, že není nutné je nijak zvlášť přihnojovat.

Vzhledem k mohutnějšímu růstu kořenů je třeba vysévat rostliny velmi řídce, a to asi 20 cm od sebe v řádku a 25-30 cm mezi jednotlivými řádky. Pokud vysejeme rostliny příliš blízko sebe, bude nutné je hodně jednotit.

Proč a jak ředkev konzumovat?

Ředkve jsou jednak velmi lahodné, šťavnaté, křupavé a svěží, takže i kdybychom je konzumovali jen pro jejich chuť, uděláme dobře. Hodí se do salátů, pomazánek, jen tak čerstvé na chleba. Je škoda je jakkoli tepelně upravovat, protože ztratí svou lahodnou chuť i část vitaminů.

Kromě skvělé chuti je však velká bílá ředkev velmi zdravou potravinou. Dokonce je vedena na seznamu léčiv rostlinného původu, a to zejména pro vysoký obsah látek, jako jsou vápník, fosfor, železo, vitaminy B a C, ale i dalších, jež napomáhají čistit tělo při ledvinových a močových problémech nebo podporují v těle tvorbu žlučí. Využít ředkev však můžeme také při zahlenění, nachlazení, ale i při léčbě obezity, průjmů nebo nadýmání. Účinně čistí střeva od patogenních bakterií a dalších nežádoucích látek.