Na jaře zasetá zelenina se čile sklízí a některé záhony se nám už vyprázdnily. Můžeme na ně zasít zelené hnojení, abychom jim dodali živiny pro příští rok. Anebo budeme v pěstování pokračovat a do zkypřené půdy zapravíme semínka pro podzimní úrodu. Jeden z ideálních druhů představuje kozlíček polníček.

V supermarketech tento křehký salát nebývá zrovna levný. Na pěstování přitom neklade vysoké nároky a lze ho zasít i do truhlíku na balkoně.

Ke zdárnému růstu polníček potřebuje propustnou zeminu neutrální až zásadité reakce a dostatek vláhy. Vyhovuje mu slunné stanoviště, musíme jen dát pozor, aby horké letní slunce zeminu příliš nevysušovalo. Pokud polníček trpí žízní, zežloutnou mu listy.

Polníček se dá prakticky vysít kdykoli během sezony, srpen a následně i září jsou však pro venkovní výsev zřejmě nejideálnější, protože je ještě dostatečně teplo, ale slunce už není tak ostré. Sklizeň se nám navíc načasuje na období podzimu, kdy začíná čerstvé zeleniny ubývat.

Salát sklízíme postupně odtrháváním jednotlivých lístků; polníček je velký otužilec, a pokud ho s příchodem mrazíků zakryjeme netkanou textilií, pokusí se růst dále i přes nízké teploty.

V kuchyni nachází kozlíček polníček všestranné využití: můžeme s ním naložit stejně jako s ledovým salátem i jako se špenátem. Syrový se hodí do salátů a smoothies, tepelně upravený ho oceníme v polévkách, zeleninových směsích a omáčkách na těstoviny. Díky obsahu vitaminů C, A a E a velkému množství stopových prvků polníček posiluje imunitu a zlepšuje krvetvorbu. Připisují se mu i blahodárné účinky na psychickou rovnováhu a odolnost vůči stresu.