Pestré květy plaménků rozzáří zahradu

floxy

Autor: Shutterstock.com

Zdroj: Shutterstock.com

Oblíbené květiny našich babiček se vracejí na naše zahrady, a to jako trvalky i v podobě letniček. Barev i druhů je opravdu na výběr!

Plaménky (jinak známé i pod názvem floxy) se staly znovu chloubou mnoha zahrádek, a to z několika důvodů. Jako trvalky jsou velmi odolné a vděčné, jejich nízké odrůdy dorůstající výšky kolem 30 cm lze pěstovat jako skalničky, zatímco vysokým odrůdám dorůstajícím 70-100 cm sluší role solitérů a jejich největší předností jsou krásné pestré nálevkovité květy v mnoha barevných variantách, jež rozzáří záhonky našich zahrad či květináče na terasách.

floxy

Zdroj: Shutterstock.com

Floxy se k nám dostaly ze své původní domoviny v Severní Americe. Během svého šíření v Evropě bylo vyšlechtěno velké množství odrůd, a to od „trpaslíků“, jako jsou například Phlox subulata nebo Phlox divaricata, až po vysoké odrůdy, jako jsou Phlox paniculata nebo Phlox amplifolia.

Mezi přední šlechtitelské státy patří Anglie, Německo nebo Rusko, které dokázaly vyšlechtit více než stovku druhů s různými tvary květů i barvou. Barvy květů se pohybují od bílé, přes světle, tmavě růžovou, fialovou, až po ohnivě červenou či purpurovou. U nízkých odrůd pak najdeme i modře kvetoucí rostliny. Neobvyklé nejsou ani varianty dvoubarevných květů.

floxy

Zdroj: Shutterstock.com

Vzhledem k tomu, že hlavní období jejich kvetení spadá do července a srpna, často jsou označovány jako prázdninové trvalky, nicméně řada odrůd začne rozkvétat již v období června, a naopak jiné druhy mohou zdobit zahrady svými květy až do prvních mrazíků.

Jak správně floxy pěstovat?

Vysoké trvalky dobře prospívají ve vlhčích půdách, ale pozor, nikoli v přemokřených. Nízké půdopokryvné odrůdy naopak velmi dobře zvládají sušší stanoviště i méně výživnou půdu, a proto jsou ideálními květinami na skalky či okraje záhonů. Obecně však floxy milují polostinná místa a chladnější oblasti s vyšší vzdušnou vlhkostí. Pokud je pěstujeme na slunných stanovištích, je dobré dopřát jim více závlahy, odvděčí se pak bohatými latami květů.

floxy

Zdroj: Shutterstock.com

Než se do pěstování pustíte, je vhodné promyslet, kam je na zahradě umístíte (vysoké odrůdy se skvěle hodí do živých plotů, k jezírkům nebo jako samostatně stojící, ale všechny druhy lze kombinovat na záhony s dalšími květinami, se kterými vykouzlíte příjemná zákoutí). Sazenice doporučujeme kupovat ve specializovaných zahradnictvích či obchodech, abyste měli zaručenou zdravou a silnou sadbu.

Záhony dobře prokypřete a sazenice sázejte s rozestupy alespoň 40 cm od sebe, aby rostliny měly prostor, kam se rozrůstat. Po pěti letech je vhodné rostliny omladit a rozsadit. Floxy stačí přihnojovat jednou za měsíc až šest týdnů, v době kvetení spíše častěji. Pokud se rozhodnete pěstovat tyto trvalky v květináči, je třeba myslet na častější přihnojování a hlavně častější zálivku, neboť zemina v nádobách vysychá mnohem rychleji než na samotném záhonu.

floxy

Zdroj: Shutterstock.com

Na podzim je třeba vysoké odrůdy zastřihnout až u země, u nízkých se stříhání samozřejmě neprovádí. Rostliny je třeba před zimou chránit tak, že je zakryjeme chvojím. Pokud pěstujeme floxy v nádobách, zabalíme celou nádobu do obalového materiálu nebo ji zasadíme do země na záhoně, aby stěny nádoby a s nimi i kořeny rostliny byly chráněny před mrazy. Vršky rostliny také zakryjeme chvojím či listím a rostliny takto krásně přezimují.

Rozmnožování floxů se nejčastěji provádí řízkováním, a to odebráním vrcholových řízků z nekvetoucích výhonů, které odřízneme na jaře. Necháme je zakořenit a přesazujeme do propustné prokypřené půdy. Druhou možností je rozmnožování ze semen. Ta vyséváme buď na podzim (jakmile sklidíme semínka), nebo na jaře do pařeniště. V druhé polovině května, tedy po „zmrzlých mužích“ pak rostlinky přesazujeme na záhony.

floxy

Zdroj: Shutterstock.com

Nezapomínejme na ochranu rostlin

I přes vysokou odolnost mohou být floxy napadány padlím, jež se vyskytuje na rostlinách právě zejména v druhé polovině léta. Většinou jej dobře zlikvidují běžné fungicidy, které zakoupíte v obchodech pro zahradníky a zahrádkáře.

Z živočišných škůdců se pak objevují mšice a další podobný hmyz, ale nejvíce problematickým je háďátko, které dokáže rostliny velmi rychle zlikvidovat. Napadení háďátkem se projevuje tím, že rostliny vypadají velmi slabě, nezdravě, mívají pokroucené listy a málo nebo vůbec nekvetou. Takto postižené rostliny nezachraňujte, ale rovnou je vyhoďte. Nové plaménky pak alespoň dva roky nevysazujte na totéž místo, protože háďátko dokáže přezimovat v půdě i několik let, takže byste další rok řešili stejný problém. Ochranou proti háďátkům je vysazování velmi aromatických rostlin mezi plaménky. Příkladem takových rostlinných „ochránců“ jsou například afrikány, ozdobný i obyčejný česnek nebo cibule atd.

floxy

Zdroj: Shutterstock.com

Komentáře

Načítám komentáře...