Za deštivého počasí bývají rajčata na zahradách více než kdy jindy napadána plísní bramborovou. Poznáte ji podle šedozelených skvrn na listech, které postupně hnědnou a usychají. Skvrny se objevují i na nezralých plodech a mohou být pokryty bělavým povlakem. V začátku nákazy může pomoci odstranění a následné spálení postižených částí v kombinaci s postřiky, při silnější infekci nám ale nezbude nic jiného, než zlikvidovat celou rostlinu.
Plíseň bramborová na rajčatech
Plísni bramborové vyhovuje vlhko a kolísání teplot. Rajčata by proto měla být vždy vysazena na slunné a vzdušné místo a zalévána zásadně ke kořenům, nikoli na listy. Plíseň se rovněž ráda šíří v košatých porostech, kam skrze olistěné stonky neproniká mnoho světla - je to jeden z důvodů, proč u tyčkových rajčat od začátku pravidelně zaštipujeme nebo odlamujeme tzv. zálistky, tedy výhonky vyrůstající těsně za listem u hlavní osy.
Vylamování zálistků pomáhá předcházet plísním.
Zaštipování bychom měli provádět čistýma rukama nebo nehty, protože na zahradnických nůžkách či nožích se mohou držet bakterie a viry z jiných rostlin. Zálistky nesmíme nechat moc vyrůst; mechanické zásahy do pletiva rajčata špatně snáší a čím je rána větší, tím je vyšší riziko, že rostlinu napadne infekce.
Některým virovým a bakteriálním chorobám můžeme předejít už jen tím, že vybereme kvalitní, zdravé osivo a odolnou odrůdu. Většina nových kultivarů je už například odolná vůči virové mozaice. Rovněž je důležité dbát na přísun vápníku, jehož nedostatek bývá spouštěčem nekrózy, která se projevuje černými skvrnami na vrcholu plodů. Nemusí to být přitom ani tím, že je v půdě vápníku málo; kořeny nebudou schopné vápník řádně nabrat, pokud jsou suché nebo přehnojené dusíkem a draslíkem. Rajčata je proto třeba zalévat pravidelně a hnojit přiměřeně.