Asi první, co nás napadne u chaty zasadit, budou ovocné stromy a keře. Ty obvykle vyžadují poctivou zálivku jen první rok a potom už rostou i plodí takřka samy. Musíme mít jen na paměti, že některé druhy, jako například broskve, meruňky, vinná réva, třešně, ale i hrušně, vyžadují teplejší podnebí a ve výšce nad 400 m. n. m. se jim nedaří, ledaže najdete odolné odrůdy, které se vyrovnají i s drsnějším klimatem podhůří. Zato taková jablka se pěstují prakticky všude, i když také u nich platí, že konkrétní odrůdu volíme podle nadmořské výšky a typu půdy.

Mírně kyselá až neutrální zemina vyhovuje maliníkům, rybízům a angreštům. Právě tyto nenáročné keříky jsou v chatařských zahrádkách naprostou klasikou, pro bohatou úrodu ale potřebujete mít na zahradě také živnou půdu, nejlépe obohacenou o kompost. S chudší a sušší zeminou se spokojí ostružiníky, rakytníky, muchovníky a dříny.

Slunná sušší místa se dají osázet teplomilnými bylinkami, jako je majoránka, tymián, libeček nebo bazalka. Máte-li na chatě spolehlivý zdroj vody a v sezoně sem jezdíte pravidelně, můžete se pustit i do pěstování zeleniny. Mrkev, petržel, cibule, česnek, hrášek, ale i rajčata a cukety, to vše poroste ve volné půdě bez problémů, zvláště když manuální zálivku sem tam proloží letní deštík. Naopak méně vhodná je brukvovitá a listová zelenina, která potřebuje více vláhy i kontroly, protože se snadno stane terčem slimáků a dalších škůdců.

Pro okrasnou část zahrádky se nabízejí suchomilné trvalky, mezi něž patří i oblíbená levandule. Kvetoucích rostlin nenáročných na zálivku je ale mnohem více; jmenujme například po celé léto kvetoucí mavuň červenou, čistec vlasatý, rozchodníky, slaměnky nebo ztepilé divizny. Zajímavou dominantou zahrádky se může stát juka, která v našich podmínkách dorůstá až 150 cm.

  • Tip: Zahrádka lépe zadrží vodu, pokud se vzdáte anglického trávníku a dáte přednost přirozenému lučnímu porostu, který sem tam posečete srpem. Více o zahradě lučního typu se můžete dočíst zde: