Jahody patří k oblíbenému drobnému ovoci, které se poměrně snadno pěstuje, a to nejen na zahradě, ale i na balkoně či terase, kde si můžeme v květnících vypěstovat alespoň několik keříčků. Přibližně jednou za tři až čtyři roky (maximálně pět let) je však třeba rostliny omladit, protože končí doba jejich plodnosti. Výhodou je, že jahodníky se velmi snadno rozmnožují, a to svými plazivými odnožemi, kterých každá mateřská rostlina během roku vyžene hned několik. Máte-li tedy na zahradě či balkoně odrůdu, která vám vyhovuje svou chutí a plodností (tedy výnosem), není nutné shánět komplikovaně nové rostliny, protože odnože, které odeberete od mateřské rostliny, budou mít stejné vlastnosti jako jejich matka.

Nové odnože vyrůstají na dlouhých šlahounech, kterých mateřská rostlina vyhání každý rok několik, a to v podstatě ihned po odplození. Právě červenec je ideálním měsícem, kdy se šlahouny na původních rostlinách objevují, a můžeme tedy rostliny rozmnožovat. Výhodou letní sadby je to, že nové sazeničky mají dostatek času, aby dobře zakořenily, zesílily a následně dobře odolaly i nepříznivým podmínkám během zimy. Šlahouny pečlivě sledujte, a jakmile nové odnože dorostou a vytvoří základní srdíčko, odnož odstřihněte od mateční rostliny, ponořte do vody a nechte zakořenit.

Velmi často se na jednom šlahounu objevuje několik odnoží. Obecně je nejvhodnější využít tu odnož, která vyrostla na šlahounu jako první, tedy tu, jež je k mateřské rostlině nejblíže. Je to proto, že tato odnož je nejsilnější a má nejlepší předpoklad k tomu, aby dobře prosperovala. Ostatní odnože mohou být již mnohem slabší a nemusí dobře zvládnout zimu.

Jaké podmínky jahody potřebují?

Jahodníky vyžadují slunečné stanoviště, hlinitopísčitou, mírně kyselou půdu, která bude mít dostatek živin, a také dostatek prostoru kolem sebe, protože během tří let své plodivosti vyrostou v poměrně velký a na listy bohatý keřík. Pro sadbu nových sazeniček platí, že je třeba je vysadit na jiné stanoviště, než rostly původní rostliny, a to proto, aby si půda mohla odpočinout a také aby se očistila, pokud by se v ní vyskytovali nějaké plísňové spory či možní škůdci.

Na novém stanovišti dobře prokypřete půdu přibližně do hloubky 30 cm. Dobře odplevelte a půdu nechte přes noc odpočinout. Do půdy přidejte hnůj a dobře promíchejte. Pak teprve sázejte nové rostliny, a to do sponu, aby mezi sebou měly 30 x 40 cm. Do půdy udělejte důlek o hloubce asi 10 cm, do něhož nalijte vodu a pak teprve vsaďte rostlinu, aby již na počátku kořeny měly dostatek vlhkosti, která pomůže v jejich lepším uchycení do půdy. Důležité je neponořit rostlinu do příliš velké hloubky, srdíčko by rozhodně mělo zůstat na povrchu. Po zasazení rostlinku znovu zalijte, ale dbejte na to, aby se voda nedostala do srdíčka.

Přibližně dva týdny po zasazení přijde čas na to, abyste jahodníky poprvé přihnojili. Můžete použít vodou rozpustné či tekuté hnojivo, které pomůže rostlince nastartovat růst a také jejímu zesílení a kvalitnímu zakořenění. Rostliny můžeme ochránit také tím, že je podložíme mulčem, a to buď slámou, pokosenou trávou, či mulčovací kůrou. Mulč nasteleme na textilii, jež pomáhá udržovat závlahu v zemi a také v budoucnu chrání úrodu před nadměrnou vlhkostí, jež by způsobovala uhnívání plodů. Před zimou je pak dobré k rostlinám nastlat ještě jednu vrstvu zeminy nebo mulče či chvojí.