Popínavkám to na zahradě sluší. Starají se o soukromí, slouží jako protihluková nebo větrná clona a kvetoucí druhy díky záplavě květů nabízejí přírodní bufet čmelákům a včelám. Popínavé rostliny s bylinnými nebo dřevitými výhony k růstu potřebují pevnou oporu. Některé se díky plastickým úponkům dokážou ovíjet samy, jiné se přichytávají příčepivými kořínky, což znáte třeba u přísavníku, známého spíše pod lidovým názvem psí víno.
Další druhy se neovíjejí, a dokonce nemají ani příchytný mechanismus, ale i tak rostou do výšky a bez opory by zkolabovaly. Dobrým příkladem je hortenzie řapíkatá. I když je tento druh bílokvěté hortenzie u nás zatím celkem nedoceněný, v Anglii si ho váží jako spolehlivé rostliny pro ozelenění fasády domu na polostinných místech. Důvodů pro pěstování popínavek je spousta, nechte se inspirovat.
Popínavky sehrají více rolí
Rostliny s pnoucími výhony jsou v první řadě okrasné a možnost jimi ozelenit jinak problematická zákoutí zní sympaticky. Najdete mezi nimi také druhy, které nezaberou moc místa. Bohatě si vystačí s pevnou oporou, dokonce nebudou ani příliš náročné na množství zeminy.
Ozelenění fasád je složité, ne vždy je možné rostlinu kotvit přímo k fasádě. Většinou je nutné naistalovat speciální oporu, která zabrání poškození stavby
Perfektně se tedy hodí do částí pozemku, kde se šetří s každým centimetrem čtverečním. Dokážou například bravurně nahradit živý plot v místech, kam by se prostorově náročnější keře nevešly. S tím pak souvisí také schopnost zajistit soukromí. Popínavky jsou v této disciplíně mistři, stačí jen vysázet k pergole, altánu či treláži pnoucí růže, révu nebo třeba hravé letničky, jejichž druhy můžete každý rok obměňovat.
Bez práce to nebude
Přestože tyto rostliny nepatří mezi náročné druhy, i u nich musíte počítat s údržbou. Odumřelé výhonky jednoletých popínavek je nutné na podzim nebo na jaře z opory vymotat a vypěstovat si nové sazenice nebo je už zapěstované koupit v zahradnictví.
U dřevitých rostlin pak počítejte s řezem. Ponechání naprosté volnosti se za několik let nevyplatí, což poznáte hlavně u bujně rostoucích popínavek. Neprořezávané vistárie přestávají kvést a extrémně bujnými výhony dokážou poškodit fasádu nebo jiné prvky stavby. Popínavky pěstované na plotě zvládnou svou tíhou po letech zdeformovat pletivo, takže si předem promyslete, jakou rostlinu zvolíte a jestli se jí jednou do roka, většinou na jaře, budete moci chvíli věnovat.
Většina popínavek kvete spíš nárazově, záplava květů ale stojí za to
Aby toho strašení nebylo málo, v řezu popínavek bývají v závislosti na druhu velké rozdíly. Postranní výhony vistárie je potřeba každé jaro zkrátit na dva pupeny, výhony pak bohatě nakvétají. Velkokvěté plaménky se většinou redukují na třetinu nebo polovinu původní délky, všechno suché dřevo se odstraňuje.
Specifický řez mají i pnoucí růže nebo různé druhy zimolezů, u kterých se každoroční řez vyplatí hlavně z toho důvodu, že se jejich výhony přehušťují a ve větším množství pak odumírají. Z původně bujné krásky se postupem času stává přestárlá rostlina, která bude po letech potřebovat důkladný restart.
O co se popínavé rostliny opřou?
Fantazii se meze nekladou, při výběru opory však berte v úvahu nejen velikost a rychlost růstu rostliny, ale také styl zahrady. Naprosto univerzálním materiálem je dřevo, z nějž se vyrábějí různé typy treláží a loubí. Spolehlivou oporou budou také kované konstrukce používané pro pnoucí růže a plaménky vysazené do plochy záhonu, kde by jiná opora působila nevhodně.
I když popínavky nepředstavují stavební kámen osázení zahrady, i tak na ně nezapomínejte. Vyřeší problém se soukromím a navíc zahradu neskutečně zútulní
U jednoletých popínavek se pak často používají jednoduché a levné konstrukce z proutí. Sice nemají moc dlouhou životnost, ale dají se celkem snadno opět vyrobit v novém a třeba zase trochu jiném provedení.
Rozhodnete-li se popínavky pěstovat u fasády nebo rovnou na ní, i tady počítejte s tím, že je vhodné ke zdi naistalovat oporu, například v podobě sítě z ocelových lanek nebo vodicích ocelových drátů napnutých mezi dva piloty. Zamezíte tak přímému poškození fasády.
Pokud trváte na tom, že například břečťan nebo přísavník poroste přímo po stěnách, což tyto rostliny zvládnou bez jakékoliv pomoci, nezapomínejte na to, že při rekonstrukci fasády budete muset výhony odstranit. To nebývá snadné, beze zbytků se to jen tak nepovede. Nehledě na to, že i tyto popínavky bude nutné udržovat, jejich výhony totiž neposlušně zarůstají za parapety, okapy nebo do střechy.
Kolik stojí popínavky?
Investice do popínavek zpravidla nebývá moc velká, na zahradě si většinou vystačíte s několika kusy. Jejich cena je závislá nejen na druhu, ale také na velikosti rostliny. Většina popínavek se dá koupit v kontejneru o objemu 0,5 nebo 1 litr. Pořízení takového výpěstku se bude pohybovat mezi 150 až 750 korunami. Do vyšší cenové kategorie spadají starší zapěstované rostliny v kontejnerech o objemu 5 až 10 litrů, kdy zaplatíte i více než 1 000 korun za rostlinu.
Pokud se ptáte, zda má cenu investovat do větších rostlin, tak v některých případech opravdu má. Například zapěstovaná vistárie má oproti malé sadbě náskok několika let, navíc v době výsadby už většinou kvete. Naopak u velkokvětých plaménků, rychle rostoucích zimolezů nebo přísavníků je investice do vzrostlejších rostlin zbytečná.
Pozor na „dusiče“
Některé druhy dokážou růst natolik bujně, že si samy aktivně vyhledávají vhodnou oporu, a tou se občas tak trochu nechtěně stanou stromy. Břečťan časem doroste do monstrózních rozměrů, přičemž i jeho kmínek dosáhne mnohacentimetrového průměru. Postupem času začne kmen i větve stromu zaškrcovat, takže se tento nechtěný host na kondici hostitele podepíše.
Pokud přece jen chcete některé popínavky pěstovat u stromů, zkuste třeba růže. K tomuto účelu se většinou používají ramblery, jejichž výhony často přerostou délku osmi metrů.
6 důvodů, proč si pořídit popínavky
- na prostor málo náročné řešení pro zajištění soukromí
- ozelenění i méně vzhledných zákoutí, plotů a staveb
- dekorativní vzhled – druhy okrasné květy i listy
- pastva pro opylovače
- jedlé druhy jako zdroj drobného ovoce
- clona proti hluku, prachu a větru
Pnoucí růže
Přehled nejoblíbenějších popínavek
Zajímavě kvetoucí letničky
- fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) – slunce, 3 m
- hrachor vonný (Lathyrus odoratus) – slunce, 1,5 až 2 m
- kobea, vilec šplhavý (Cobaea scandens) – slunce i polostín, 3 m
- mina, povíjnice laločnatá (Mina lobata) – slunce, 3 m
- povíjnice tříbarevná (Ipomoea tricolor) – slunce, 3 m
- thunbergie křídlatá (Thunbergia alata) – slunce i polostín, 2 m
Ovocné dřevité popínavky
- aktinídie význačná, kiwi (Actinidia arguta) – slunce i polostín, 5 až 8 m
- klanopraška čínská (Schisandra chinensis) – polostín, 2 m
- réva vinná (Vitis vinifera) – slunce, 5 až 15 m
Okrasné dřevité popínavky
- akébie pětičetná (Akebia quinata) – slunce i polostín, 5 až 7 m
- břečťan popínavý (Hedera helix) – stín i polostín, 10 i více m
- hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris) – slunce i polostín, 8 m
- plamének alpský (Clematis alpina) – polostín, 2 až 4 m
- plamének horský (Clematis montana) – slunce i polostín, 5 m
- plamének tangutský (Clematis tangutica) – slunce i polostín, 3 až 5 m
- plamének velkokvěté odrůdy (Clematis) – slunce, 2 m
- přísavník pětiprstý (Parthenocissus quinquefolia) – slunce i hlubší stín, 10 m
- přísavník tříprstý (Parthenocissus tricuspidata) – slunce i stín, 7 m
- růže popínavé odrůdy (Rosa) – slunce i polostín, 2 až 7 m
- trubač kořenující (Campsis radicans) – slunce, nad 4 m
- vistárie čínská (Wisteria sinensis) – slunce, 10 m
- zimolez Henryův (Lonicera henryi) – slunce i polostín, 2 až 4 m
- zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum) – slunce i polostín, 3 m
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 10/2024.
Sledujte nás v Google Zprávách