Lze ho též úspěšně využít jako zpevňující dřevinu na svazích, kde díky svým široce rozvětveným kořenům zabraňuje sesuvu půdy.

Patří mezi opadavé dřeviny s úzkými a dlouhými listy kopinatého tvaru, které mu dávají zvláštní půvab. Vyrůstají střídavě na tenkých metličkovitých větvičkách připomínajících vrbu, ale na rozdíl od ní jsou „vyzbrojeny“ dlouhými trny. V dubnu až v červnu vyrůstají z úžlabí listů maličké trubkovité kvítky žluté barvy se čtyřmi okvětními lístky a stejným počtem tyčinek uprostřed. Po skončení květenství se na jejich místě objevují oválné peckovité plody, které se postupně vybarvují do oranžova.

Tento strom - někdy i keř je rozšířen v západních a jižních částech Evropy, zejména na pobřeží Baltského moře, kde se vyskytuje jako volně rostoucí dřevina. Proniká však i dále na východ, takže se s ním můžeme setkat v jižních částech Ruska, ale též v Asii. Roste na lehkých písčitých půdách nebo pískových nánosech podél řek nebo potoků s intenzivním slunečním svitem. Často však zde bývá také uměle vysazován pro zpevňování břehů. Zahrádkáři byl u nás dosud využíván spíše jenom jako živý plot, ale vzhledem k léčivým vlastnostem je to poněkud málo.

Pěstování S rakytníkem to je na rozdíl od většiny ostatních dřevin trochu jiné. Je totiž dvoudomý, což znamená, že existují samčí a samičí rostliny, a na to musíme pamatovat už při nákupu. Doporučuje se navštívit specializované zahradnictví, vybrat na jednu samčí rostlinu několik samičích, optimální poměr je 1 : 6. Pokud bychom se rozhodli pro pěstování ze semínek, budeme muset čekat tři roky, než bude možné jejich pohlaví rozlišit.

Tento strom je celkem nenáročný na půdu. Nevadí mu, když bude chudá na živiny, ale měla by mít alkalickou, maximálně neutrální reakci. Obyvatelé měst přivítají, že snáší i mírně prosolenou zem, a může proto růst jako živý plot i podél cest. Hnojení nevyžaduje, naopak jeho kořeny samy dodávají do půdy dusík.

Při výběru stanoviště je třeba zvolit takové místo, kam co nejdéle dopadají přímé sluneční paprsky. Ale pozor! Pečlivě si všímejme, jestli v těsném okolí neroste žádný černý bez, který je jeho konkurenční rostlinou.

Před zasazením upravíme kořeny a odstraníme jejich odumřelé části. Mírně zarovnáme i vrchní část, ale do trnitých částí rostliny už nezasahujeme. Rostliny pro živé ploty vysadíme poměrně hustě, stromky pro okrasu a sběr plodů je dobré odsadit na vzdálenost okolo tří metrů.

Úpravu přerostlých stromků provedeme tak, že sesadíme přečnívající větve, obrost však ponecháme. Buďme velice opatrní na řezání větviček s plody! Pokud je nutně potřebujeme zkrátit, děláme to maximálně každý druhý rok, při nešetrném každoročním řezu mohou stromky uhynout.

Před pořízením této dřeviny bychom také měli vědět, že její specifickou vlastností jsou dlouhé a rozvětvené kořeny. To je výhoda při osazování nezpevněných svahů, ale na zahrádce se záhony to může vadit. V takovém případě je dobré jednou za čas před začátkem vegetační sezony jejich konce odkrýt a zkrátit.

Zajímavosti Esence, lektvary a další přípravky získané z plodů, listů, kořenů nebo kůry rakytníku řešetlákového byly v lidovém léčitelství užívány už od dávných dob. Existují doklady, že byl znám v některých oblastech Číny a Mongolska, Tibetu, ale též v Rusku a dokonce na Sibiři. Sloužil k léčbě při onemocnění plic, jater, žaludku a kloubů nebo srdce. V moderní době se s ním můžeme setkat i v kosmetickém, především však v potravinářském průmyslu. Je známa spousta pochoutek připravovaných v domácí kuchyni, ať už se jedná o šťávy, likéry, sirupy, nebo marmelády a kompoty.

-šum- Foto: www.thinkstockphotos.com