Vrba jíva (Salix caprea) je ozdobný strom, který se hodí zejména pro větší zahrady s jezírkem. Oblibě se těší především díky plstnatým květům, známým jako „kočičky“. Ty jsou uspořádány v jehnědy, které vyrážejí brzo na jaře ještě před vyrašením listů. Nejhezčí jsou před rozkvětem, kdy dostávají stříbřitý povrch. V té době se také řežou jako ozdoba do vázy. Postupem času vejcovité samčí květy žloutnou a rozsévají okolo stromu pyl v podobě žlutého poprašku, který se usazuje na všechny blízké předměty včetně psů a lidí. Samičí květy jsou zelenavé a po opylení se prodlužují, takže působí jako štětičky na čištění lahví. Teprve po nich střídavě vyrážejí eliptické listy se zubatým okrajem, které se sklánějí na tenounkých žlutohnědých větvích k zemi, jako by vyjadřovaly lítost. Proto bývá tato vrba také často nazývána jako smuteční.

Rozkvétající jíva
info

Rozkvétající jíva

Vrby jsou ve světě velice rozšířené, rod Salix zahrnuje více než 300 druhů většinou dvoudomých opadavých stromů a keřů, které se usazují v různých biotopech od nížin a vodních břehů až po horské sutě a písečné duny. Přirozeně se vyskytují na všech světadílech kromě Austrálie. Člověk je začal vysazovat na březích rybníků a vodních toků kvůli zpevnění hrází a některé - zejména menší kultivary, pěstuje jako okrasné.

Konkrétně vrba jíva patří spíše do parků, protože dorůstá až 12 metrů výšky a její kmen může v průměru přesáhnout klidně polovinu metru. Strom však velice dobře snáší řez, takže ho můžeme každým rokem upravovat, aby nám nepřerostl. Pak se pro něj najde místo i v menší zahrádce.

Květenství

Časně z jara, podle klimatických podmínek nasazuje na květ v březnu až dubnu.

Pěstování

Salix caprea Kilmarnock
info

Salix caprea Kilmarnock

Vrbám se všeobecně daří v hlubokých vlhkých, ale dobře propustných - nejlépe písčitých půdách neutrální nebo mírně kyselé reakce. Vápnitou zem nesnášejí. Potřebují rovněž plné slunce, takže se převážně pěstují jako solitérní rostliny na otevřené ploše. Většinou dobře snášejí zimu, konkrétně vrba jíva je plně mrazuvzdorná. Díky dobré přizpůsobivosti řezu se také používá jako živý plot, ale musí to být na slunci.

Rozhodneme-li se pro hlubší řez, provedeme ho brzo z jara, kdy seřízneme pruty až na dvě nebo tři očka nad zemí nebo až na kostru. Ztrátu živého pletiva nahradíme přihnojením nemulčovanou chlévskou mrvou nebo alespoň kompostem. Jinak lze říci, že tato dřevina je velice životaschopná a často mají pěstitelé spíše problém s její likvidací. Prakticky každý pařez, který necháme v zemi, znovu obrazí.

Množení

Zásadně vegetativně. Na začátku léta necháme v písčitém substrátu zakořenit mladé proutky, zatímco řízky ze starého dřeva dáváme k zakořenění už v zimě. Docela dobře se nám však může stát, že ve váze zapomeneme kočičky a větévky vyženou kořeny.

Zajímavosti

Vzhledem k časné době kvetení je vrba považována za důležitou medonosnou dřevinu. Kdo chová včely, měl by mít v blízkosti úlu i vrbu. Mladé vrbové proutí tradičně slouží k pletení velikonoční pomlázky nebo košíků. Vrbu na zahrádce lze rovněž využívat jako rychle obnovitelný zdroj topného dřeva. Na listech vrby jívy si pochutnávají některé druhy motýlů i savců.

Vrba jíva
info

Vrba jíva

Foto: www.thinkstock.cz, www.isifa.com