Asfodelka žlutá: Oživí zahradu od jara do léta

Asfodelka patří mezi bohatě kvetoucí byliny, na jejímž kořeni si pochutnávali staří Římané a Řekové. Dnes si ji asi jen tak někdo neopraží, spíše si ji do zahrady zasadí pro okrasu a oživení.

Asfodelka žlutá (Asphodeline lutea) je bohatě kvetoucí vytrvalá bylina, která dokáže svými květy oživit zahrádku od jara až do počátku léta. Přibližně 20 cm dlouhé hrozny vyrůstají na vysoké vzpřímené lodyze až 1 m nad zemí a jsou složené z jasně žlutých asi 3 cm velikých hvězdicovitých květů s dlouhými tyčinkami, které opojně voní. Po odkvětu se na jejich místě objevují velmi dekorativní plody ve tvaru kulaté tobolky plné semen. Zajímavé jsou i tenoučké čárkovité listy modrozelené barvy s jemným rýhováním, jejichž délka dosahuje až 35 cm.

Tato rostlina patří k nepočetnému rodu zahrnujícímu přibližně 20 druhů vytrvalých a dvouletých bylin, jejichž původní vlastí jsou suché louky, kamenité stráně nebo křoviny Středomoří a Malé Asie. Nezřídka lemují asfodelky cesty nebo okraje lesů až do nadmořské výšky 1500 m. Vyznačují se dužnatými – často jedlými kořeny, ze kterých vyrůstají nevětvené stvoly s velmi tenkými čárkovitými listy. Na jejich konci vykvétají dlouhé hrozny složené z hvězdicovitých květů bílé nebo žluté barvy.

Květenství

V našich podmínkách může asfodelka kvést od března až do června.

Pěstování

Nejdůležitější je najít osluněné a suché stanoviště, protože asfodelka zdárně roste jedině na plném slunci. Stačí jí středně úrodná, zato však dobře propustná a do hloubky zapracovaná zem promíchaná s pískem. Určitě se vyplatí udělat v podloží drenáž. Vysazuje se jako solitérní rostlina nebo v roztroušených skupinkách na záhonech i v přírodních partiích zahrady. Můžeme ji ale kombinovat s některými suchomilnými druhy trav, jako je kavyl, kostřava nebo ovsíř, dobře se bude doplňovat také s vyššími bylinami, třeba s levandulí a yzopem.

Uvadající květy asfodelky nepůsobí příliš esteticky, proto je můžeme zavčas ořezat a umístit do vázy nebo usušit. Tato rostlina dobře snáší řez.

I když se v našich klimatických podmínkách dostatečně adaptovala, je dobré na zimu asfodelku zakrýt takovým krytem, který by ji chránil nejenom před zimou, ale i před vlhkem.

Množení

Semena nám nejlépe vyklíčí, když je na jaře vysejeme do studeného pařeniště. Počítejme však s tím, že dospělá rostlina vykvete až za tři roky.

Jinou možností rozmnožování je dělení na části se dvěma až třemi očky, které provádíme koncem léta.

Zajímavosti

Kořen asfodelky byl ve starověku považován za zeleninu. Staří Řekové a Římané ho pražili jako brambory a jedli omaštěný se solí. Takto upravený má prý ořechovou chuť.

Foto: Archiv