Hlaváček amurský (Adonis amurensis) je nádherná žlutě kvetoucí skalnička zvěstující brzký příchod jara. Má miskovité květy složené z 20 až 30 korunních lístků s roztřepenými konci, které vyrážejí společně s listy a často je o maličký krůček předběhnou. V průměru dosahují 5 cm, takže je nelze ani zdaleka přehlédnout. Dekorativně působí i třikrát zpeřené listy vejčitého až trojúhelníkovitého tvaru se spoustou špičatých čárkovitých lístků vybíhajících šikmo vpřed. Celá rostlina dosahuje výšky od 20 do 40 cm a při pěstování na stejném stanovišti vytváří docela pěkné trsy.

Tato zahradní trvalka náleží k menšímu rodu čítajícímu přibližně 20 druhů jednoletých i vytrvalých rostlin obývajících hlavně horské lokality Evropy a Asie. K nim patří i náš hlaváček jarní (Adonis vernalis), zařazený mezi chráněné rostliny ČR. Hlaváčka amurského nelze hledat pouze v povodí řeky Amur, jak bychom podle jména usuzovali. Kromě Číny, především Mandžuska, se s ním ve volné přírodě můžeme setkat i v Koreji a Japonsku, kde si vybírá spíše zastíněná stanoviště s mírně kyselou humózní půdou.

Z ENCYKLOPEDIE ROSTLIN VYBÍRÁME:

Květenství

Časně z jara, v našich podmínkách většinou v březnu. Při teplém počasí může hlaváček vykvést už v průběhu února.

Pěstování

Hlaváček amurský patří k typicky jarním skalničkám, kterým se bude dařit na chladnějším polozastíněném stanovišti s vlhkou, ale dobře propustnou půdou. Vhodně se bude vyjímat mezi polštáři ostatních skalniček, ale při výběru souseda si dejme pozor, abychom ho nezasadili poblíž rostlin vyžadujících vápnitý podklad. Jeho společníky mohou být například hořce, papratka niponská, zběhovec, sasanka aj. Může také růst jako podsadba okrasných dřevin, jako je azalka nebo pěnišník.

Zaléváme jej podle počasí tak, aby půda zůstávala trvale vlhká, nikoliv promokřená. Až nám v létě zežloutne a zatáhne se do země, nedejme se tím znepokojit. Na konci příští zimy vyrazí znovu.

Množení

Tuto jarní skalničku lze množit dělením trsů, které provádíme bezprostředně po odkvětu, než se zatáhne. Buďme však opatrní a nerozdělujme trsy na příliš malé části, nemusela by to přežít.

Výsev provádějme pokud možno co nejdříve po sklizni do nádob umístěných ve studeném pařeništi. Obrňme se při tom menší dávkou trpělivosti, protože semenáčky hlaváčků vzcházejí pomalu a nepravidelně.