Koncem léta vytváří v úžlabí listů klasy trubkovitých dvoupyských květů sněhobílé barvy nebo s růžovofialovým nádechem. I od tohoto druhu však byly vyšlechtěny kultivary s čistě růžovými či červenými kvítky, nebo kadeřavými listy s temně fialovým žíháním.

Naše bylinka náleží k rodu zahrnujícímu kolem 35 druhů aromatických letniček, stálezelených trvalek a keřů volně rostoucích v horských křovinách tropické Asie a Afriky. Samotná bazalka pravá pochází z Indie, odkud se dostala do zahrádek jižní Evropy, kde prakticky zdomácněla. Od 16. století se pěstuje jako léčivá bylina i na území střední Evropy a v teplejších oblastech občas zplaní.

Květenství

Většinou od června do září.

Vlastnosti

Bazalka pravá patří k nejužitečnějším rostlinám, jaké si můžeme doma pěstovat. Obsahuje silice, flavonoidy, třísloviny a éterické oleje, balzámový kafr a další látky, které jí dodávají příjemné aroma a léčivé schopnosti. Příznivě působí na trávení, harmonizuje činnost střev, potlačuje nadýmání a má protizánětlivé až mírně antibiotické účinky. Pomáhá proti migréně, nespavosti, některým formám depresí a vyčerpanosti. Léčí afty v ústní dutině, podporuje tvorbu mateřského mléka a pomáhá při léčbě astmatu či močového ústrojí. Je to prakticky univerzální přírodní lék, který se hodí téměř na všechno.

ČTĚTE TAKÉ:

Využívá se buď jako koření, nebo ve formě nálevu či aromatického oleje. Do čajů se většinou dává s ostatními aromatickými léčivkami, jako je tymián, řebříček, dobromysl, meduňka aj. Z čerstvých mladých listů se připravují zeleninové saláty, drcené sušené listy se používají jako koření do omáček, polévek nebo k úpravě masa a ryb.

Pěstování

Bazalka patří k teplomilným rostlinám, které potřebují dostatek sluníčka a vadí jim chlad. Na zahrádku by proto měly přijít až po trvalém oteplení, do té doby jim bude lépe v nádobě na okenním parapetu. Potřebuje lehčí, dobře propustnou půdu bohatou na živiny, která nesmí úplně vyschnout ani být trvale promočena.

Bude jí proto dobře na osluněném bylinném záhonku, který je chráněn před prudkými větry a v létě pravidelně zavlažován.

K sušení využíváme nať, kterou sklízíme v době květu a sušíme v tenkých vrstvách při teplotě do 35 °C.

Množení

Tuto rostlinu můžeme rozmnožovat pouze výsevem, nejlépe v březnu nebo dubnu, do pařníčků na okenním parapetu, truhlíčků umístěných v pařeništi či ve skleníku. Mladé rostlinky vysazujeme na záhon v druhé polovině května, kdy trvale odezní noční mrazíky. V té době také můžeme provést přímý výsev, ale to už nám bylinky tak nevyrostou. Vzdálenost mezi dospělými rostlinami je okolo 30 cm.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com