Ratolesti byste měli obzvlášť hlídat, pokud vaši zahrádku zdobí okrasné keře jako oleandr nebo rododendron. Jedovaté jsou celé rostliny, nejvíce jedu ale číhá v jejich listech. Mírná otrava se projeví nevolností a zvracením, konzumace většího množství listů nebo květů může skončit smrtí. Zcela nevhodné je i pálení odstřihnutých prutů na ohništi, kde si budete opékat špekáčky. Špatnou zkušenost údajně měli už staří Římané, kteří se podle pověsti na jednom z vojenských tažení otrávili při opékání masa na prutech oleandru.
Lákavé a zároveň zrádné jsou i kuličky bobkovišně, ptačího zobu a tisu. Tisy jsou nádherné jehličnany, ve volné přírodě už dneska přísně chráněné. Všechny jejich části kromě dužnatého míšku obsahují směs alkaloidů, která dokáže způsobit zástavu srdce během desítek minut. Nejjedovatější jsou semínka. Pokud spolknete zralý míšek, není ještě důvod k panice. Semeno projde trávicím traktem a nejspíš se nic nestane. Naopak smrtelné nebezpečí by vám hrozilo, kdybyste semeno rozkousali. V minulosti byly zaznamenány i smrtelné otravy jehličím.
Na podzim na zahrádkách rozkvetou půvabné ocúny. Na první pohled je téměř nerozeznáte od neškodných krokusů, když se na ně ale podíváte zblízka, můžete si všimnout, že ocúny mají šest okvětních tyčinek, kdežto krokusy jen tři. Ocún je jedovatý od květu po kořen a jeho jed se vstřebává pomalu, takže si prvních příznaků otravy všimnete až po několika hodinách. Kromě obtížného polykání a nevolnosti se při otravě ocúnem dostavují i střevní křeče, průjmy a silné močení. Organismu hrozí dehydratace a selhání ledvin nebo otok plic.
Nebezpečí v sobě skrývají i naprosto nevinně vyhlížející rostliny jako konvalinky nebo působivý zlatý déšť. Rodiny s dětmi by vůbec neměly pěstovat andělské trumpety čili durmany - pouhý dotek může způsobit podráždění kůže. Prudce jedovatou květinou je i oměj šalamounek, který dokáže usmrtit člověka i při zkonzumování velmi malého množství.