Škumpě orobincové se dříve říkalo také ocetná, protože se její plody přidávaly do octa pro zdůraznění jeho chuti. Podobné experimenty se dnes už nedoporučují, škumpa je totiž mírně toxická a kontakt s ní vyvolá u zhruba desetiny lidí alergickou reakci. Konzumace tudíž určitě není vhodná v žádné podobě. Škumpu byste neměli na zahradě vysazovat, pokud máte malé děti nebo domácí mazlíčky, a při jejím prostříhávání a podobné manipulaci se doporučuje raději nasadit rukavice.

Škumpa orobincová ovšem nepředstavuje takové nebezpečí jako její příbuzné škumpa zákeřná nebo škumpa laková. Ty jsou jedovaté prudce. Co je na škumpě orobincové neodolatelné, je její impozantní vzrůst a purpurové šištice, které keř zdobí dlouho do zimy.

Škumpa je krásná i na podzim, kdy se její listy zbarví do žluté a posléze do rudé až fialové barvy. Problémem je, že se tento druh škumpy řadí mezi invazivní rostliny, které se rychle rozrůstají, a když je nehlídáte, mohou zaplevelit velkou část zahrady. Kořenový systém navíc může ohrozit chodníčky, betonové patky plotu nebo třeba do země zabudovaný bazén.

Škumpu orobincovou je proto třeba vysadit daleko od betonových prvků, které by mohla poničit. Nejlepším místem je anglický trávník, kde se bude špatně rozrůstat. Je také dobré ji pravidelně zastřihávat a zkracovat.

Naopak umírněným, neinvazivním druhem je škumpa vlasatá, která sice vypadá zcela jinak, ale eleganci nepostrádá. Do zahrad je vhodnější, protože vyžaduje méně péče a nemusíte mít obavy, že se rozroste v neproniknutelnou buš.