Hrachory známe. Pěstujeme je na zahrádkách, někde se hrachory vysévají jako krmivo. Tahle malá a různobarevná rostlinka ale zůstává tak nějak na okraji zájmu. Přitom právě ta její různobarevnost je největší zajímavostí.

Ve stínu a vlhku

Tím nejlepším místem pro hrachor jarní je listnatý nebo smíšený les, nejlépe bučina, kde je vlhko a ne moc slunečno. Tyhle podmínky najdeme na ohromné velikosti Země, takže květinu znají ve Švédsku, stejně jako v Itálii, stejně na horách až po nížiny. Velmi důležité je, že jde o mrazuvzdornou rostlinu a dokáže se vypořádat krátkodobě i s mrazy -40 °C.

Stín a vlhko jsou základním předpokladem pro růst květiny, potřeba je však i celkem vápnitá půda, která je důležitá právě pro to vybarvení. O tom však později. S hrachorem jarním se nesetkáme na kyselých půdách.

Rostlinka 15-40 cm vysoká kvete v rozmezí od dubna do května a často se objevuje ve společenstvích i s jinými druhy hrachorů – hrachorem černým nebo hrachorem uherským.

Motýlokvěté barvy

Hrachor jarní je tzv. motýlokvětá rostlina. S motýly má společné i nádherné vybarvení. To je závislé hned na několika podmínkách. Tak především na kyselosti květu. U poupěte je buněčná šťáva kyselá, a tak se tu setkáváme s bílou až světle červenou barvou. Postupně s rozkvétáním se kyselost snižuje, a barva tak tmavne na tmavě červenou až fialovou. Po odkvětu pak květ změní barvu na tyrkysovou.

Takže záleží jak na kyselosti půdy, tak i na stáří květu. Na jednom stonku se tak můžeme setkat s několika odstíny, když jedna rostlinka má 3-5 kvítků v hroznu. Každý z nich tak může mít jinou barvu.

Jak ho sít?

Po odkvětu se stejně jako u jiných hrachorů objeví na rostlinkách lusky, ve kterých můžete sbírat semena. Ta na jaře vysejete podobně jako hrachor vonný, tedy zasít do země asi 3 cm hluboko. Jelikož jde o květinu spíš luční, tedy takovou, která si roste sama i bez nějaké pomoci člověka, nemusíte se o ni nijak výrazně starat.