Podobně jako bonsaje, ani kokedamy nedosahují velkého vzrůstu. V mechové kouli mají malý prostor pro rozvoj kořenů a nemohou se bujně rozrůstat. Substrát je tvořen japonským černým jílem, který se smíchá s dalšími složkami podle druhu pěstované rostliny. Zemina musí být dostatečně kompaktní, aby se s ní dalo pracovat jako s těstem a šlo ji vytvarovat do tvaru koule. Ta se pak obalí mechem, jenž slouží v podstatě jako živý květináč, a ováže provázkem.

Jako kokedamy se dá pěstovat celá škála pokojových rostlin, výjimkou nejsou ani dřeviny typu zakrslá borovice. Pokud se chystáte pěstovat kokedamu poprvé, je dobré zvolit nějaký nenáročný druh, třeba dracénu nebo sloní nohu (Nolina recurvata), lopatkovec či havortii. Obecně však kokedamy vybíráme podle toho, kam je chceme umístit; je to stejné jako u rostlin pěstovaných v květináčích - některé vyžadují hodně světla, některé potřebují dostatečnou vzdušnou vlhkost atd.

Zcela specifický je způsob zalévání. Konvičkou to přirozeně nejde. Zhruba jednou za týden ponoříme celý mechový bal do nádoby s vodou a necháme ho nasáknout, dokud z něj nepřestanou stoupat bublinky. Bal by měl být ve vodě několik desítek vteřin, maximálně pár minut, přičemž kokedamy se suchomilnými rostlinami namáčíme jen opatrně a krátce. Mokrý bal pak necháme okapat a vrátíme na původní místo; vodu z mechu nikdy nevymačkáváme!

V teplých bytech se suchým vzduchem mohou kokedamy vyžadovat zálivku častěji; poznáte to podle toho, že je mechový bal lehký. Zálivková voda by měla mít vždy pokojovou teplotu. Protože je mech velmi citlivý na chlor, používáme zásadně vodu odstátou nebo převařenou.

Kokedamy nepřesazujeme, jednou za čas je jen přihnojíme, abychom kořenovému balu dodali nové živiny. Lze použít hnojivové tyčinky nebo tekuté hnojivo, které rozmícháme v zálivkové vodě.