Protože má voděnka či poděnka řadu lidových názvů, bezpečně ji najdete pod termínem Tradescantia. Odborný název jí přidělil zahradník John Tradescant, který ji na přelomu 16. a 17. století pěstoval na anglickém dvoře.

Na první pohled není voděnka nijak zajímavá, ale bude vám vděčnou společnicí, pokud chcete mít v bytě něco zeleného, a přitom nejste žádní zkušení pěstitelé. Voděnka totiž kromě pravidelné zálivky nic moc nepotřebuje. Roste jako z vody, a to doslova - prospívá i ve vodě bez zeminy a lze ji pěstovat hydroponicky. Jediné, co jí může vážně uškodit, je přímé slunce. Hodí se proto spíš do koutů, kde je trochu stín. Postavíte ji na skříň nebo na polici a jen čekáte, až se bujně rozroste.

Původním druhem dovezeným z Mexika byla Tradescantia albiflora, která kvete jednou či dvakrát do roka nenápadným bílým květem. Dneska však existuje spousta kultivarů, jež se od sebe liší nejen květenstvím, ale také barvou, tvarem a kresbou listů. Kvůli nim si ostatně voděnku pořizujeme v první řadě, protože kvítky bývají nevýrazné. Obecně platí, že červenolisté voděnky a druhy s výraznější kresbou na listech potřebují více světla a na pěstování jsou o něco náročnější.

Voděnka vás překvapí snadným rozmnožováním. Prostě uříznete stonek a postavíte ho do vázy s vodou, kde spolehlivě zakoření. Řízek s kořínky pak zasadíte do směsi vlhké rašeliny a písku.

Pokud voděnku neseženete ve vašem zahradnictví, rozhlédněte se po ní na internetu. Je hodně odolná a cestu k vám domů bez problémů přežije i v podobě řízků obalených vlhkým ubrouskem a zajištěných igelitem. Pokud se voděnka tváří unaveně a žloutnou jí listy, zvyšte zálivku. Prospěje jí rosení, i když k jejímu zdatnému růstu není úplně nezbytné.