Krokusy, jimž se také říká šafrány, patří mezi hlíznaté rostliny a rozmnožují se dceřinými hlízkami. Často bývají mylně označovány za cibuloviny; k záměně dochází zřejmě proto, že se vysazují ve stejný čas i podobným způsobem. Většina krokusů kvete časně zjara, najdete však také podzimní druhy, které záhon zkrášlí od září do října.
Z druhů kvetoucích na jaře se u nás pěstuje nejčastěji šafrán jarní (Crocus vernus) a šafrán zlatý (Crocus chrysanthus), případně šafrán dvoukvětý (Crocus biflorus). Tyto krokusy vytvářejí menší trsy a moc se nerozrůstají, vysazujeme je proto na skalky nebo do záhonů v kombinaci s cibulovinami. Pokud chcete naopak vytvořit celý barevný koberec na zatravněné ploše, zvolte raději rozrůstající se druhy jako šafrán tmavokvětý (Crocus tommasinianus) nebo šafrán Sieberův (Crocus sieberi).
Krokusům vyhovuje slunné stanoviště a propustná půda; jarní druhy snesou i polostín, zemina však nesmí být promáčená, na přemokření jsou krokusy háklivé. Hlízky se sázejí do hloubky 7-10 cm koncem října, kdy je menší riziko, že se do nich pustí hraboši.
Když krokusy odkvetou, měli bychom nechat nadzemní část rostliny nejprve zatáhnout, aby z ní hlízky mohly nabrat živiny. Teprve potom rostlinu sestřihneme. Krokusy vydrží na jednom místě několik let; pokud je chcete přestěhovat jinam, opatrně hlízy vyjměte z půdy začátkem léta a uskladněte v suché, chladné a dobře větrané místnosti, kde počkají do podzimní výsadby.