České názvosloví je v případě této rostliny poněkud nejednoznačné, můžete se setkat s označením "višeň chloupkatá", ale také "slivoň chloupkatá", nebo dokonce "třešeň chloupkatá". Alespoň v přívlastku panuje shoda, a to díky jemným chloupkům na spodní straně listů.

Ačkoli se višeň chloupkatá větví nízko nad zemí a svou strukturou připomíná spíše keř, může dorůst výšky 3 až 4 metrů, a potřebuje proto dostatek místa. Dařit se jí bude především v teplejších oblastech, naopak v mrazových kotlinách či na nechráněných místech směřujících k severu se neujme snadno. Když je navíc půda zamokřená a v zimě zamrzá, strom může rovnou odumřít. Nejlepším stanovištěm je pro višeň chloupkatou chráněné místo v jižní části zahrady, například u plotu či u zdi domu.

Na višni chloupkaté je nejvíce oceňováno květenství, které se v případě mírné zimy může objevit už koncem listopadu. Drobné bílorůžové kvítky obsypou holé větve a přestože třeba zmrznou, při oteplení jsou nahrazeny novými. Strom tak zdobí zahradu doslova celou zimu.

Na jaře se ke květům slétne hmyz a postupně se utvářejí malé oválné peckovice červené až černé barvy. Pro člověka sice nejsou jedovaté, ale chutnat vám nebudou. Plody proto slouží opět jen jako dekorace, ale zároveň jsou výtečným zpestřením jídelníčku ptactva.