Pěstováním vlastních rostlinek si dítě rozšiřuje botanické znalosti, a navíc se učí zodpovědnosti: každý den si musí vzpomenout, že jeho exemplář potřebuje trochu vody. V praxi mu to ovšem obvykle připomínají rodiče, protože po týdnu počátečního nadšení dítě už ani neví, že se nějaká rostlina v jeho pokoji nachází. Nicméně vytrvalost se časem zúročí.

Při výběru rostlin do dětského pokojíku dbáme především na bezpečnost: volíme druhy, které nejsou jedovaté, nemají trny ani ostré špičaté listy a svým růstem nebudou omezovat prostor na hraní. Ideální jsou drobnější, kompaktně rostoucí druhy umístěné v menších květináčích.

Děti nemívají moc trpělivosti a pomalu rostoucí pokojovky je mohou nudit. Vhodné je proto vybírat z druhů, které se během roku proměňují a třeba i hezky kvetou, jako například africké fialky, pantoflíčky nebo kalanchoe.

K prvním experimentům s klíčením semínek se nejlépe hodí řeřicha nebo pažitka, jejichž výhonky si pak dítko může ozdobit chleba s máslem. Před Velikonocemi nezapomeneme vysít osení, abychom přivítali půvabnou podestýlku pro barvená vajíčka.

Starší děti mívají zájem o sukulenty a kaktusy, které nepotřebují mnoho péče, ale zato se mohou stát součástí dekorativních kompozic s kamínky, mušlemi a dalšími poklady z výletů. Sbírku mohou doplnit pozoruhodné lithopsy neboli živé kameny, na nichž se čas od času může objevit i květ.

Mezi dětmi často zaznívá přání pěstovat nějakou masožravku a krmit ji mouchami. Můžete jim vyhovět a pořídit jim terárium s mucholapkou či láčkovkou, dbejte ale na to, aby děti rostlinu nepřekrmovaly - příliš mnoho hmyzu v pastích rostliny nestačí zpracovat a mohou uhynout.