Ačkoli je zimokvět časný (Chimonanthus praecox) plně mrazuvzdorný, lépe se mu bude dařit v teplejších oblastech a na místech chráněných před mrazivými větry. Mráz pod -15 °C může poškodit květy. Také plody v našich podmínkách dozrávají jen v teplých nížinách, když je velmi horké léto. Protože jsou ale jedovaté, není žádná tragédie, pokud nedozrají. K rozmnožování zimokvětu se dají použít řízky, které se odeberou během léta z měkkého dřeva a po ošetření stimulátorem se ihned zasadí do pěstebního substrátu.

Radikální řez zimokvětu nesvědčí; po odkvětu proto jen odstraníme zaschlé větve a zkrátíme ty vybočující, ale jinak se snažíme do keře moc nezasahovat.

Počítejte s tím, že zimokvět může dorůst až třímetrové výšky a zabrat na zahradě dost místa. Vynikne jako solitér nebo jako součást keřových rabat u osluněných zdí. Půda by měla být úrodná a dobře propustná, s neutrální či mírně zásaditou reakcí. Zimokvět vyžaduje dostatek vláhy, takže je nutné ho pravidelně zalévat.

Květy se objevují už v průběhu zimních měsíců, tvarem připomínají orchidej a voní tak trochu po vanilce. Pokud si ustřihnete větvičku do vázy, provoní celý pokoj a vydrží pěkná zhruba týden.