Alergie je zákeřná tím, že může propuknout zcela nečekaně v jakémkoli věku. Pokud jste nikdy alergičtí nebyli, únorovou rýmu a slzení očí nejspíš přičtete na vrub běžnému nachlazení. Přitom se může jednat o reakci na alergeny produkované předčasně kvetoucími stromy a keři. Ačkoli se zdá, že jde o banalitu, se kterou se k lékaři nechodí, opak je pravdou: neléčená alergie může časem přerůst v nebezpečné astma.
Bříza
Pyl břízy bělokoré podle statistik vadí 70-80 procentům pylových alergiků, jedná se tedy o jeden z nejsilnějších alergenů vůbec. Bříza bělokorá je přitom u nás rozšířeným okrasným stromem, který zdobí mnohé parky i sídliště. Pyl se uvolňuje ze svěšených jehněd, jež se na stromu objevují od raného jara do května. Malé samičí vzpřímené květy pyl oproti tomu nevytvářejí, k těm přivonět můžete.
Líska a olše
Do čeledi břízovitých patří také líska obecná a olše; obě dřeviny mohou za teplé zimy rozkvést už během ledna. Složení pylu samčích květů je podobné jako u břízy, takže je velká pravděpodobnost, že osobám s alergií na břízu bude vadit i líska a olše.
Vrba
Někdo si neumí představit Velikonoce bez vázy plné chlupatých "kočiček", jiný v tu dobu raději ani nevytáhne paty z domu. Jehnědy na vrbách však můžeme najít už v předvelikonočním období, záleží na počasí, nikoli na kalendáři.
Dub
Lidé s alergií na pyl břízovitých dřevin by měli být opatrní i při výletech do listnatých a smíšených lesů, protože se u nich může projevit zvýšená citlivost vůči alergenům kvetoucích dubů. Pyl dubu sám o sobě tak agresivní není, málokdy se stává, že je člověk alergický výhradně na tento druh. Pokud se však tato alergie už potvrdí, nejspíš mu bude vadit i buk.