Semínka majoránky necháváme vyklíčit během dubna v květináči, jen lehce posypané zeminou, aby k nim proniklo světlo. Semenáčky od sebe rozsejeme na vzdálenost asi 3 cm, vzrostlé sazenice pak potřebují okolo sebe prostoru více, aspoň 15 cm, protože se budou rozrůstat do stran. Zasadíme je do volné půdy až v druhé polovině května, kdy nebudou hrozit mrazíky. Majoránka ale ochotně poroste i v truhlíku na balkoně. Potřebuje lehký substrát, ochranu před větrem a dostatek slunce. Ujímá se i na skalkách, na živiny náročná není.
Majoránka
Majoránku pěstujeme hlavně pro její lístky, které se uplatní v kuchyni jak v čerstvém, tak v sušeném stavu. Nejlepší je bylinku sklízet před rozkvětem, kdy je její aroma nejsilnější. Rostliny sestřihneme asi na 5 cm, aby mohly znovu obrazit. Za sezonu majoránku můžeme sklízet dvakrát až třikrát.
Bez majoránky se neobejde řada tradičních pokrmů, jako jsou bramboráky, bramborový guláš, karbanátky nebo bramboračka. Pokud vás trápí nachlazení, stres nebo zažívací potíže, můžete si připravit majoránkový čaj. Bylina zklidňuje nervy, a podle léčitelů dokonce zmírňuje menstruační bolesti a upravuje nepravidelný cyklus. Naše babičky majoránkou léčily kašel: přidávaly ji do odvaru z cibule, který na závěr osladily medem.
Majoránka
Při zahlenění nebo zastydlé rýmě může pomoci majoránková napařovací lázeň:
2 hrsti čerstvých nebo 2 lžíce sušených majoránkových lístků zalijeme 1 litrem vroucí vody a necháme 15 minut louhovat. Pak se nahneme nad mísu, hlavu si zezadu přikryjeme osuškou a vdechujeme voňavou páru. Tato lázeň by měla trvat asi 10 minut. Nakonec dobře osušíme obličej a ještě chvíli relaxujeme.