Rod Sedum zahrnuje asi 550 druhů, které se vyskytují v přírodě po celém světě. Najdeme mezi nimi trvalky, dvouletky i letničky, drobné přízemní rostliny i vyšší druhy až polokeře. Všechny rozchodníky však mají společné dužnaté stonky a listy se sukulentními buňkami, které zadržují vodu "na horší časy". Snadno proto přežijí období sucha a k životu nepotřebují ani mnoho živin z půdy.

Máte-li skalku na plném slunci, kamennou zídku nebo štěrkovou cestičku, kterou byste rádi ozdobili něčím stále zeleným a spolehlivě kvetoucím, rozchodníky budou dobrou volbou. Pro kamenitá místa s minimem zeminy se hodí nízké, původně horské druhy vytvářející půvabné polštáře, jako například u nás domácí žlutě kvetoucí rozchodník ostrý (Sedum acre). Něžné bílé kvítky nabídnou Sedum album nebo Sedum anglicum.

Do záhonů se hodí druhy o něco vyšší, u nás se nejčastěji vysazuje rozchodník nádherný (Sedum spectabile), rozchodník nachový (Sedum telephium) a rozchodník velký (Sedum maximum), případně jejich vyšlechtěné kultivary a kříženci. Ty se mohou od sebe lišit jak barvou květů, tak odstínem listů - některé rozchodníky mívají listy načervenalé, jiné mohou být modrošedé, někdy se barva mění i v závislosti na intenzitě světla. Vyšším druhům v záhonech bychom měli dopřát o něco více živin než skalničkám, můžeme je občas i přihnojit.

Zálivku rozchodníky vyžadují jen po vysazení; jakmile zakoření, zalévat nemusíme, pokud není vyloženě tropické vedro bez kapky deště celý měsíc v kuse. Pozor spíš musíme dát v období nadměrného vlhka, hlavně zjara, aby rostliny nezahnívaly. Nadzemní části přes zimu odumírají a během oblevy a jarních deštíků je často napadá hniloba. Je proto vhodné je včas odstranit a ponechat jen přezimující podzemní část.