Filodendrony pocházejí z deštných pralesů Střední a Jižní Ameriky, kde se vzdušnými kořeny přichycují ke stromům a pnou se do výše. Některé druhy rostou samy jako stromy a na vrcholu kmene vytvářejí trs listů. Ve volné přírodě filodendrony kvetou a nesou žluté či purpurové plody, které jsou jedlé, v podmínkách bytu se jich však dočkáme stěží. Naopak se musíme mít na pozoru, protože celá rostlina je kromě plodů mírně jedovatá, pozření listů vyvolává zvracení a potíže s polykáním.
Pro všechny filodendrony shodně platí, že celoročně potřebují přebývat v teple, nejvíce jim vyhovuje teplota mezi 18 a 24 °C. Na stanoviště by mělo dopadat rozptýlené světlo, nikoli přímé slunce. Úplné zastínění na druhé straně také není vhodné, protože světlo ovlivňuje vybarvení listů, což je důležité zejména u panašovaných druhů. Filodendrony si rovněž svorně potrpí na vyšší vzdušnou vlhkost, jaká panuje v pralesích. Hlavně v panelákových bytech uvítají zvlhčování vzduchu a rosení.
Substrát volíme vzdušný, s obsahem kompostu a rašeliny, a udržujeme ho mírně vlhký. Na přelití rostlina upozorní zežloutnutím listů, naopak přílišné sucho se projeví zhnědnutím listových špiček. Mladé rostliny přesazujeme zjara jednou za rok či dva podle potřeby, starším bude stačit vyměnit část substrátu.
Mezi méně náročné druhy vhodné do bytů patří popínavý Philodendron scandens (fil. plazivý), který vytváří tmavozelené listy srdčitého tvaru a dá se pěstovat s oporou i jako převislá rostlina v závěsném květináči. Philodendron erubescens zaujme červenými stonky a nachovým odleskem listů, jeho vyšlechtěné kultivary mohou být i barevnější. Pro začátečníky se obvykle doporučuje Philodendron cordatum (filodendron srdcolistý), jenž se osvědčil i jako výkonný pohlcovač formaldehydu z ovzduší.