Přestože jde o tropickou rostlinu, Plumeria rubra se pěstuje spíš jako sukulent a vyžaduje hodně světla v kombinaci s umírněnou zálivkou. V suchém prostředí ji můžeme rosit, ale opatrně, aby se voda nedostala na květy. V zimním období plumérii prospěje odpočinek na chladnějším stanovišti s teplotou mezi 16 a 18 °C, v létě zase uvítá pobyt na čerstvém vzduchu. Dodržení těchto podmínek podpoří násadu květů, na které při pěstování ze semínek můžete čekat i několik let.
Plumeria rubra
Říká se, že plumérie netrpí na škůdce, nicméně třeba takové svilušky nijak vybíravé nejsou, a pokud se u vás rozmnoží, nenechají na pokoji ani plumérii. Na druhé straně je ale pravda, že jedovatá šťáva v rostlině obsažená většinu škůdců odpuzuje. Pozor si na ni musí dát i pěstitel při zaštipování, které se provádí po odkvětu (staré výhony už podruhé květy nenasadí). Čerstvé rány je třeba omýt vodou, aby se jedovatá tekutina spláchla.
Pokud pěstujete plumérie ze semínek, budete potřebovat kapku trpělivosti. Rostliny sice rostou poměrně rychle, ale než se uráčí kvést, po několik let nemusejí vypadat nijak atraktivně. Na zimu obvykle shodí listy a zbude z nich téměř holý kmínek, který obrazí zase až na jaře. Kdo tu trpělivost nemá, může si připlatit za plumérii už vzrostlou, kvetoucí a přizpůsobenou podmínkám bytu.
Plumeria rubra
Pak je tu ale ještě jeden významný zádrhel - plumérie jsou dřeviny poměrně mohutné a mohou (i v bytě) dorůst výšky 2 metrů. Pokud na ně máte doma místo, tak by to snad ani nevadilo, ale při přesunech pro zimování a letnění bude tato velikost časem nepraktická. Plumérie se proto ideálně pěstují ve skleníku nebo v zimní zahradě, kde teplota v zimě neklesne pod 14 °C.