Talovín zimní: Zlaté kvítky vykukují už v únoru, mráz je neohrozí

Talovín zimní

Autor: Shutterstock.com

Drobná květina s názvem talovín zimní ve zvěstování jara předbíhá dokonce i sněženky. Obvykle rozkvétá už během února, a zdobí tak zahradu v období, kdy ostatní trvalky ještě spí. Ačkoli k nám tato rozkošná rostlinka doputovala z jižních krajů Evropy, je plně mrazuvzdorná.

Jasně žluté kvítky talovínu zimního (Eranthis hyemalis) dorůstají velikosti až 4 cm a zjara poskytují nektar včelám a čmelákům, kteří si "přivstali" a vylétli příliš časně. Pokud se teploty vrátí pod bod mrazu, květy se uzavřou a trpělivě čekají na teplejší počasí. Teprve po odkvětu se na rostlině objevují i listy. Zhruba v květnu se talovíny zatahují do země, a pokud neuschnou, koncem příští zimy se opět probudí k životu.

Právě sucho hlízám talovínů škodí nejvíc, proto je sázíme do vlhčí půdy na přistíněné místo, ideálně pod opadavé stromy, jejichž větve v zimě propouštějí dostatek slunečních paprsků, ale v létě půdu ochrání před úpalem. V úplném stínu hrozí, že rostlina nepokvete.

Jestliže na podzim zakoupíte hlízky, květů se dočkáte hned následující zimu. Při pěstování ze semínek rostlina kvete až tak třetím rokem. Jakmile ji ale jednou máte na zahradě, časem se vysemení sama a žlutých kvítků bude rok od roku postupně přibývat.

Talovíny se řadí do čeledi pryskyřníkovitých, což napovídá, že budou jedovaté. Obsahují glykosidy, které po požití vyvolávají zvracení, průjem i poruchy srdečního rytmu a tepu. Nejvíce jedu je nahromaděno v hlíze, nicméně jedovatá je celá rostlina.

Komentáře

Načítám komentáře...