Olivovník roste velmi pomalu a ve volné půdě začíná plodit třeba až po dvaceti nebo padesáti letech. Pokud ho zasadíme do květináče a budeme ho pravidelně zastřihovat, dospěje mnohem dříve. Prvních plodů se tak dočkáte možná už za pět let. Velikostí a chutí se však nebudou rovnat olivám z jižních krajin, nehledě na to, že je před konzumací musíme naložit do slaného nálevu, abychom přebili jejich přirozenou trpkost.

Aby to bylo ještě složitější, úrodu nám zajistí pouze oboupohlavní rostlina, případně samčí a samičí exempláře pěstované pospolu. Vidíme tedy, že za účelem bohaté a chutné sklizně se olivovník pořizovat téměř nevyplatí. Rozhodně se ale stane exotickou ozdobou letní terasy, které vdechne kousek středomořského kouzla a pohody.

Olivovníky ve své domovině rostou na přímém slunci, nikdo je nezalévá, a přece je jim dobře. Rostliny v nádobách zalévat musíme, ale velmi opatrně, protože spíše snesou sucho než přelití. Na přílišnou zálivku mohou reagovat shazováním listů. Při tomto příznaku je potřeba ponechat je pár dní bez vody, aby mohl kořenový bal vyschnout a nehrozilo zahnívání.

Jinak jsou olivovníky překvapivě nenáročné, v nádobě jim stačí obyčejná zahradní zemina promíchaná s pískem, nasypaná na drenážní vrstvu. Během letního období jim prospěje přihnojování hnojivem pro pokojové rostliny, stačí to ale provést jen jednou za měsíc.

Na zimu olivovník přesuneme do světlé a chladné místnosti. Pokud se zde teplota bude pohybovat mezi 8 a 12 °C, rostlina si bude připadat "jako doma" a ochotněji nasadí květy. V zimním období zaléváme jen velmi mírně, aby substrát zcela nevyschl, ale zároveň se v něm zbytečně nedržela vlhkost.