Řebříček: tradiční léčivka překvapí barevnými kultivary

Řebříček obecný

Autor: Shutterstock.com

Řebříček (Achillea) patří k běžným lučním bylinám, které v minulosti prosluly léčivými účinky. Pro pěstování v zahradách však bílá barva jeho květenství působila příliš fádně, a tak vznikla řada okrasných kultivarů, jejichž květy barvami doslova hrají.

K nejznámějším planě rostoucím druhům patří řebříček obecný - lékařský (Achillea millefolium L.) a řebříček tužebníkovitý (Achillea filipendulina). Jde o aromatické, asi 80 cm vysoké rostliny s podlouhlými členěnými listy připomínajícími kapradí. Okolíkatá květenství se skládají z drobných kvítků bílé až narůžovělé barvy a svým vzhledem se trochu podobají květenstvím černého bezu. U šlechtěných kultivarů se můžeme setkat s květy zbarvenými do sytě růžové, červené, žluté i fialové barvy. Vzhledem k tomu, že řebříčky kvetou od června až do září, celé léto nabízejí pěknou podívanou.

Pěstování řebříčků není nijak složité, ostatně se jedná o luční rostliny, zvyklé na menší přísun živin. V podstatě potřebují jen sušší půdu a dostatek slunečních paprsků. Stín a mokro jim vyhovovat nebude.

Pro léčitelské účely však pěstujeme či sbíráme jen původní řebříček lékařský, zatímco okrasné kultivary si spíš nasušíme jen do vonných pytlíčků. V původním, planě rostoucím druhu se nachází řada silic, které dokážou ulevit při celé škále neduhů, od nadýmání a špatného trávení přes revmatické bolesti až po nepříjemné stavy provázející menstruaci. Nálev z řebříčku se doporučuje i při začínající chřipce a ve formě obkladů hojí drobné oděrky a popáleniny.

Nálev z řebříčku

Autor: Shutterstock.com

Řebříček by se však neměl užívat dlouhodobě; ve větších dávkách může způsobovat bolesti hlavy a podráždění nervového systému. Zcela vyvarovat by se mu měly těhotné a kojící ženy i děti do 5 let. Kvůli nahořklé chuti se ostatně málokdy pije samostatně, raději se přidává do směsí s jinými sušenými bylinkami: heřmánkem, hluchavkou, třezalkou, mátou a dalšími.

  • Tip: Květy řebříčku sbíráme za suchých dnů i s natí a sušíme je zásadně ve stínu. Přímé slunce by znehodnotilo zdraví prospěšné silice. Po usušení skladujeme v uzavřené nádobě na temném a suchém místě.

Komentáře

Načítám komentáře...