Hvozdíky: Něžné květiny pro skalku, záhon i vázu

Hvozdík
Hvozdík alpský

Autor: Shutterstock.com

Hvozdíky nabízejí celou plejádu trvalek, letniček a dvouletek, jejichž jemné květy probarví zahradu v období července a srpna. Patří mezi ně například starý známý karafiát nebo planě rostoucí slzičky panny Marie. Pojďme si představit i hvozdíky méně proslulé, ale přitom neméně půvabné.

Botanický rodový název Dianthus odkazuje na boha Dia, jemuž byly kvítky v dávných dobách zasvěceny. Ve středověku se květy hvozdíků spojovaly s pannou Marií, jak o tom svědčí dochovaný lidový název pro planě rostoucí (a dnes už ohrožený) hvozdík kartouzek. Pro účely květin řezaných do vázy byly vyšlechtěny různě barevné kultivary karafiátů, které se za minulého režimu staly v našich krajích tak populárními, že by je už hvozdíky nikdo ani nenazval. Botanici však této vzpřímeně rostoucí květině říkají hvozdík karafiát, karafiát zahradní nebo případně Chabaudův karafiát (Dianthus caryophyllus).

Vedle karafiátu, který se u nás pěstuje jako letnička, najdeme i vytrvalé druhy hvozdíků, jež bývají nižšího vzrůstu a hodí se především pro skalky. Mezi nejpůvabnější zástupce se řadí hvozdík alpský (Dianthus alpinus), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), hvozdík péřitý (Dianthus plumarius) a hvozdík japonský (Dianthus japonicus). Pro tyto druhy svorně platí, že si libují na slunném stanovišti v sušší a vápenité půdě. Časem vytvoří bohaté trsy, které v období jara či podzimu můžeme rozdělit, a rostlinu tak namnožit.

Velmi zajímavým druhem je hvozdík bradatý (Dianthus barbatus), jenž možná znáte pod přezdívkou čínský karafiát. Tentokrát jde o dvouletku, ač poněkud netypickou. Sám se totiž vysemení a zůstane na stanovišti i po další roky, takže vám bude připadat, jako by šlo o trvalku. Staré uschlé rostliny vám nicméně připomenou, že je máte odstranit.

Hvozdík bradatý je možné narychlo vysít ještě teď v červenci do pařeniště nebo přímo na uvolněný záhon. Na finálním místě by měly mladé rostlinky zakotvit na přelomu srpna a září. Ještě na podzim vytvoří růžice listů, které bez problémů přežijí zimu (v mrazech je pro klidné svědomí můžete přikrýt chvojím), a na jaře budou pokračovat v růstu, aby se na nich v létě objevily květy zbarvené dle zvoleného kultivaru. Počítejte ale s tím, že jejich potomci ze samovýsevu budou zbarveny jinak a další generace se pozvolna vrátí k barvě růžové, jakou se hvozdík bradatý pyšní v přírodě.

Komentáře

Načítám komentáře...