Sápa, vědecky známá jako Phlomis, pochází ze Středomoří, kde se jí daří v písčitých a kamenitých půdách podél pobřežních útesů a svahů. Stejně jako mnoho jiných kvetoucích středomořských rostlin nachází domov v bylinkových, štěrkových a medonosných zahradách po celém světě.
Sápa je rychle rostoucí teplomilná bylina, která dosahuje výšky kolem jednoho metru dle kultivaru. Polodřevitá rostlina má chlupaté, šedozelené, strukturované listy a jasně žluté květy, ale některé druhy kvetou růžově nebo fialově. Květy tvoří na svislém stonku shluky prstenců, což vytváří zajímavý efekt. Tyto hluchavkovité květy lákají motýly a další opylovače.
Sušené hlavičky semeníků se dobře uplatní v zimním záhonu, kde vytvářejí dokonalé zimní siluety. Půvabně také vypadají v květinových vazbách.
Kde pěstovat sápu
Sápy vysazujte na plné slunce nebo do polostínu, do vlhké, dobře propustné půdy s mírně kyselým nebo neutrálním pH.
Vhodným místem pro výsadbu jsou trvalkové záhony, chalupářské zahrady, jsou vhodné i k řezu. Protože je poměrně velká, hodí se také do skupin se stálezelenými keři, kde poskytne vítaný příval letních barev. Skvěle funguje jako atraktivní solitéra i coby součást hromadné výsadby.
Sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa) - se vzpřímenými fialovými stonky, které nesou okolíky levandulově zbarvených květů a srdčité listy šalvějové barvy
Jak vysadit sápu
Vykopejte jámu přibližně stejně hlubokou jako květináč, ve kterém jste rostlinu koupili, a dvakrát tak širokou. Pokud zahradničíte na těžké půdě, přidejte do výsadbové jámy hodně štěrku, abyste zlepšili odvodnění.
Nejprve do jámy posaďte rostlinu v květináči, abyste zkontrolovali, zda je ve správné hloubce, a poté rostlinu vyjměte z květináče a zasaďte do jámy.
Zasypte ji kompostem a jemně utužte, poté dobře zalijte. Prvních několik týdnů udržujte půdu vlhkou a během prvního vegetačního období ji pravidelně zalévejte, abyste podpořili silný kořenový systém. Poté, co zakoření, jsou tyto rostliny velmi odolné vůči suchu.
Hluchavkovité květy sápy lákají motýly a další opylovače
Jak pečovat o sápu
V létě byliny přihnojujte jednou za čtrnáct dní běžným organickým hnojivem, ale vyvarujte se odstraňování odkvetlých květů, protože semeníky jsou součástí jejich atraktivity, a zvláště v zimě za ně budete vděční.
Jelikož po zimě může sápa působit tvarově poněkud neuspořádaně, rostliny na jaře seřízněte, abyste jim poskytli prostor pro nový růst.
Množení sápy
Existují tři způsoby, jak si rozmnožit nové rostliny sápy:
- dělením kořenového balu na jaře,
- řízkováním křovitých druhů v létě,
- výsevem semen koncem jara.
Semena lze vysévat přímo na záhony po pominutí nebezpečí posledních mrazů, ale v oblastech s dlouhými zimami je lepší předpěstovat semena v interiéru.
Do půdy vtlačte 3 až 4 semena a zakryjte je lehkým popraškem zeminy. Půdu udržujte stále vlhkou. Při teplotě kolem 20 °C trvá klíčení 40 až 60 dní. Po vzejití sazenice protrhejte a ponechte v květináčích pouze ty nejsilnější. Po posledních jarních mrazech přesaďte sazenice ven.
Sápa italská (Phlomis italica) - stonky a listy jsou mnohem světlejší a chlupatější než u ostatních druhů, květy jsou velmi drobné, fialové
Odrůdy sápy k vyzkoušení
- Sápa křovitá (Phlomis fruticosa) - atraktivní vytrvalý keř. Rozložitá a stálezelená rostlina se šedozelenými listy a jasně žlutými květy na vysokých stoncích je velmi atraktivní.
- Sápa Russelova (Phlomis russeliana) - vytrvalá bylina, která má velké, šedozelené srdčité listy a světle žluté květy.
- Sápa hlíznatá (Phlomis tuberosa) - se vzpřímenými fialovými stonky, které nesou okolíky levandulově zbarvených květů a srdčité listy šalvějové barvy.
- Sápa italská (Phlomis italica) - stonky a listy jsou mnohem světlejší a chlupatější než u ostatních druhů, květy jsou velmi drobné, fialové.
