Spadané listí příroda využívá k obohacení půdy o humus a živiny. Udělejte to také. Houby, bakterie a další organismy listí rozkládají, při tom se uvolňují živiny, které následně využijí rostliny ke svému růstu.
Listy jsou plné stopových prvků, které stromy čerpají z hloubi půdy. Když je přidáte na záhony, stanou se potravou pro žížaly a užitečné půdní mikroby. Dokážou vylehčit těžké jíly a písčitým půdám pomáhají zadržovat vláhu. V květinové zahradě vytvoří atraktivní mulč. Jsou báječným zdrojem dusíku v kompostu. A v zimě ochrání křehké rostliny před chladem.
1. Vylepšete půdu
Přimíchejte rozdrcené listí přímo do půdy. Příští jaro se zemina bude hemžit žížalami a dalšími užitečnými organismy.
Náš tip! Pokud přidáváte rozdrcené listí přímo do půdy, přidejte také dusíkaté hnojivo s pomalým uvolňováním, které pomůže listí rozložit a zajistí, že půdní mikrobi při rozkladném procesu nespotřebují všechen dostupný dusík.
2. Přidejte ho do kompostu
Pokud ještě nekompostujete, je nyní vhodná doba začít. V rohu zahrady nasypte na hromadu podzimní listí. Nemáte-li kompostér, zabraňte rozfoukání listí pomocí pletiva, které přes ně přehodíte. Pro urychlení rozkladu rozdrťte listí sekačkou na trávu.
Vrstvěte toto „hnědé“ listí bohaté na uhlík se „zeleným“ materiálem s vysokým obsahem dusíku, jako je posekaná tráva, odumřelé rostliny a kuchyňské zbytky. Zelený materiál je potravou pro bakterie, které budou rozkládat listí. Vrstvěte tři až čtyři centimetry starého listí s centimetrem čerstvé posekané trávy nebo jiného zeleného odpadu.
Pak nechte kompost ležet celou zimu a občas hromadu obraťte, aby se provzdušnila. Pokud je kompost suchý, prolijte ho vodou. Až přijde jaro, měli byste mít připravený pěkný kompost, který můžete přimíchat do zahradní zeminy.
Přimíchejte rozdrcené listí přímo do půdy. Příští jaro se zemina bude hemžit žížalami a dalšími užitečnými organismy
3. Vyrobte si listovku
Zdá se vám kompostování příliš pracné? Pak si vyrobte listovku, kterou si oblíbili angličtí zahrádkáři. Listí jednoduše shrabte na velkou hromadu. Nebo pro ně vytvořte vlastní kompostovací ohradu, případně stačí vytvořit z pletiva kruh o průměru asi 75 cm a do něj listí umístit. Bude tak mít perfektní přístup vzduchu. Pokud je rozdrtíte, rozloží se rychleji, ale listovku můžete vyrobit i bez toho. Listy udržujte vlhké, aby se v nich dobře množily houby.
Po jednom až třech letech se listí rozpadne na tmavou, sladce vonící půdní hmotu, která má vysoký obsah vápníku a hořčíku a zadržuje vodu. Přidávejte ji stejně jako kompost do zeleninových a květinových zahrad, nebo jí obohaťte substrát do květináčů.
Podívejte se, jak na to:
4. Vyrobte si mulč
Listy jsou vynikajícím ochranným mulčem pro zeleninu, borůvky (a další bobuloviny) a okrasné keře. Nejenže potlačují růst plevelů a pomáhají udržet půdní vlhkost, ale protože samy neobsahují semena, nepodporují šíření nových nežádoucích rostlin.
Před použitím listí jako mulče je nezapomeňte nasekat nebo rozdrtit, anebo na jeho sběr použijte sekačku na trávu. Celé listy totiž mohou vytvořit tvrdou rohož, kterou voda nepronikne.
Listy jsou také dobrou izolační vrstvou pro přezimování křehkých trvalek. Nejvhodnější doba pro mulčování trvalek je po zamrznutí půdy, proto si rozdrcené listí odložte do pytlů a použijte ho později na podzim.
Výzkumníci z Michiganské státní univerzity prokázali, že trávníkům prospívá tenká vrstva listí, kterou ponecháte ležet na zatravněné ploše
5. Sekejte do trávníku
Výzkumníci z Michiganské státní univerzity prokázali, že trávníkům prospívá tenká vrstva listí, kterou ponecháte ležet na zatravněné ploše. Listová drť zlepší půdu a sníží potřebu hnojení na jaře. Doporučují sekat trávu jednou týdně v době, kdy listí padá. Vzniklou drť nesbírejte do koše, ale nechte ležet na trávníku. Listí se během zimy rozpadne na drobné kousky a dodá půdě živiny.
Nebuďte tedy perfekcionisté! Ponechte listí jako potravu pro žížaly, houby a půdní bakterie. Jen pamatujte, že vrstva listového mulče na trávníku nesmí být vysoká, protože by blokovala přístup kyslíku do půdy a podporovala vznik chorob.
6. Chraňte kořenovou zeleninu v záhoně přes zimu
Listí tvoří skvělou izolační vrstvu pro chladnomilnou zeleninu a kořenové plodiny uložené v zemi, například mrkev, kapustu, pórek a řepu. Přikryjte je a budete moci sklízet celou zimu.
7. Zanechte listí pro volně žijící živočichy
Listy nejsou užitečné jen pro nás lidi. Spadané listí také poskytuje volně žijícím živočichům úkryt na zimu.
Včely, můry, motýli, plži, pavouci a desítky dalších členovců a opylovačů přezimují v odumřelém rostlinném materiálu, který je chrání před chladem a predátory. Například královny čmeláků se na zimu zahrabávají do země jen jeden nebo dva centimetry, a aby přezimovaly, spoléhají na přirozenou izolaci z listí.
Nehrabejme, nesekejme a neodfoukávejme kousek přírody, který je nezbytný pro naše neviditelné přátele. Zvažte vytvoření jedné nebo dvou hromádek listí a nechte je přirozeně rozložit. (Listí nechte v celku, nedrťte ho.) Listí nechte na záhonech přes zimu jako mulč a nespěchejte s jeho odstraňováním brzy na jaře. (Nebojte se, květinám nedělá potíže prostrčit hlavu skrz listí.) Motýli a opylovači vám poděkují!
Sledujte nás v Google Zprávách