Nejhorší bývá zalévat bez jasného plánu. Jeden večer trávník prolít, další týden na něj zapomenout a po novém zežloutnutí ho opět probudit velkou dávkou vody. Tráva začne vytvářet nové listy, spotřebuje část zásob a vzápětí se musí znovu vyrovnávat se suchem. Nejdříve se proto rozhodněte, zda chcete udržovat trávník zelený po celé léto, nebo ho necháte horké období přirozeně přečkat. Obojí může fungovat. Problematické je hlavně neustálé střídání obou režimů.
Hnědá barva nemusí znamenat konec trávníku
Trávy běžně používané v českých zahradách rostou nejlépe za mírnějšího počasí. V horku a suchu zpomalují a jejich nadzemní část může získat barvu slámy. Kořeny a báze rostlin však často zůstávají živé. Jakmile zaprší, plocha se může během několika týdnů znovu zazelenat.
Video: Líná zahrada se obejde bez každodenní péče, pokud ji dobře vysadíte. Poradíme vám, jak na to
Zda má trávník šanci na obnovu, poznáte jednoduchou kontrolou. Rozhrňte suchá stébla a podívejte se těsně nad povrch půdy. Pokud je spodní část rostlin pevná a místy zelená nebo bělavá, tráva pravděpodobně stále žije. Úplně suché trsy, které lze snadno vytáhnout i s odumřelými kořeny, už mohou být nenávratně poškozené.
Zpozorněte také u jednotlivých ostře ohraničených skvrn. Nemusí je způsobovat jen slunce. Na vině může být zhutněná půda, psí moč, škůdci, choroba nebo takzvaná suchá místa, do nichž voda kvůli vlastnostem půdy téměř neproniká. Pokud se konkrétní plocha nezazelená ani po ochlazení a několika vydatných deštích, samotná zálivka problém nejspíš nevyřeší.
Každodenní krátké kropení vytváří mělké kořeny
Pár minut s hadicí každý večer sice zvlhčí povrch, ale voda často nedoputuje tam, kde ji trávník opravdu potřebuje. Horní centimetry půdy pak následující den rychle vyschnou. Tráva si navíc zvyká hledat vláhu těsně pod povrchem, a nevytváří tak hluboký kořenový systém.
Pokud chcete trávník udržovat zelený, zalévejte raději méně často, ale důkladně. Půda by se měla provlhčit do větší hloubky, ne pouze zvlhnout na povrchu. Univerzální počet minut neexistuje, protože záleží na typu zeminy, výkonu zavlažovače, větru i sklonu pozemku.
Výsledek snadno zkontrolujete úzkou lopatkou nebo dlouhým šroubovákem. Po zalévání se podívejte, kam až vláha pronikla. Na písčité půdě se voda vsakuje rychleji, ale také rychleji mizí. Těžší zemina ji přijímá pomaleji, a pokud ji zalijete příliš prudce, může voda odtékat po povrchu. U úplně vyschlé půdy proto pomůže rozdělit zálivku do několika cyklů. Nejprve plochu mírně navlhčete, udělejte krátkou přestávku a potom pokračujte. Voda dostane více času vsáknout se a nebude končit na chodníku nebo v nejnižším koutě zahrady.
Nejvhodnější dobou je časné ráno. Výpar je ještě nízký, vítr bývá slabší a listy stihnou během dne oschnout. Zalévání v poledním žáru je neefektivní hlavně kvůli rychlému odpařování, nikoliv proto, že by kapky vody fungovaly jako lupy a spálily trávu. Večerní zálivka sice šetří vodu, porost však může zůstat dlouho mokrý, což za teplých nocí prospívá některým houbovým chorobám.
Jednou probuzený trávník potřebuje další vodu
Rozhodnete-li se nechat zavedený trávník v létě přirozeně zežloutnout, neznamená to, že jste péči zanedbali. Je to způsob, jakým se tráva brání nedostatku vláhy. Jakmile se vrátí pravidelné srážky, většina plochy obvykle znovu obrazí. Není ale dobré trávník během sucha jednou silně zalít jen proto, aby na několik dní zezelenal. Nový růst potřebuje další vodu. Pokud ji nedostane, rostliny se znovu vracejí do klidu a opakované probouzení je stojí energii.
Jiná pravidla platí pro čerstvě vysetý nebo nedávno položený trávník. Jeho kořeny jsou ještě mělké a mladé rostliny nemají dostatečné zásoby. Povrch musí zůstávat rovnoměrně vlhký, jinak mohou nové výhonky rychle odumřít. Zalévá se proto častěji, ale bez vytváření kaluží a rozbahněné půdy.
V horku odložte sekačku i hnojivo
Vysoké sečení pomáhá půdu zastínit a zpomalit ztrátu vláhy. Naopak velmi krátce posečený trávník zůstává vystavený přímému slunci a rychleji vysychá. Během léta proto ponechte stébla o něco delší a při jednom sečení neodstraňujte více než zhruba třetinu jejich výšky. Jakmile tráva přestane růst, není důvod ji dál sekat. Přejíždění sekačkou po suchém a křehkém porostu může poškodit místa, která by jinak vedra přečkala. Stejně tak omezte časté chození, dlouhodobě položené bazénky, lehátka nebo těžké zahradní vybavení.
Spící trávník také nehnojte. Rostliny v klidovém režimu živiny téměř nevyužijí a podpora nového růstu by jen zvýšila jejich potřebu vody. S hnojením, vertikutací a výraznějšími opravami počkejte na období, kdy se ochladí a tráva znovu začne aktivně růst. Po návratu deště dejte trávníku několik týdnů. Teprve potom vyhrabte odumřelé zbytky a dosejte místa, která zůstala holá. Konec léta a začátek podzimu bývají pro opravy vhodnější než období největších veder.
Zdroje:
- Sofie Dvořáková,
- Dům&Zahrada,
- rhs.org.uk,
- extension.umn.edu
