Při zkracování dřevin je nutné odstranit především poškozené a převislé větve, teprve poté se provádí případný tvarovací řez. „U dřevin se všeobecně stříhají odumřelé větve, zároveň se odstraňují i tenké větvičky poblíž kmene a nemocné části rostlin. Příliš vytáhlé větve se ustřihnou přímo nad mladým výhonkem. Větve, které se kříží nebo se o sebe třou, se také odstřihnou. Při zkracování muchovníku, lískovníčku, dřínu květnatého a hortenzií buďte ale opatrní, při zastřihávání totiž trpí a můžete je poškodit,“ vysvětluje David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.

Při prořezání živého plotu se dodržují jiná pravidla: po zastřižení by živý plot měl být ve své spodní části širší než ve své horní části. Tímto způsobem získají listy na níže položených větvích dostatečný přísun slunečního světla a vzduchu, a díky tomu se budou moci vytvořit listy nové.

Jaké nářadí zvolit

Při stříhání a řezání se neobejdeme bez vhodného nářadí. Vlastnosti různých druhů dřevin jsou však velmi rozdílné, a tomu se přizpůsobuje i nabídka nástrojů. „Nůžky se systémem Bypass nabízí přesnost, zatímco kovadlinkové zase sílu,“ vysvětluje David Benda z Hornbachu.

  • TIP: Na silnější větve a hustší dřeviny jsou ideální kovadlinkové nůžky na větve, které mají maximální řezný výkon 40 mm. Na živý plot jsou vhodné nůžky na živý plot s 20 cm dlouhou ocelovou čepelí pro snadný a přesný střih bez otlaků na dřevo.

Po dokončení práce je důležité očistit zahradní nářadí od rostlinných sekretů a smůly. Čepele a klouby ošetříme trochou oleje. Nůžky díky tomu zůstanou déle funkční.

Kam s biologickým odpadem

Jestliže rostliny, stromy a keře byly dostatečně zbaveny živelně rostoucích výhonů, přichází na řadu drcení v zahradním drtiči. „Nepokoušejte se vkládat materiál do drtiče násilím, mohli byste ho poškodit. Větší odřezky je vhodné zmenšit pomocí silnějších nůžek na větve s velkou pákou. Je-li materiál po prvním nadrcení příliš hrubý, můžete proces ještě jednou opakovat,“ radí David Benda. Do přístroje by se neměl dávat příliš mokrý či silně znečištěný materiál, tím se životnost nožů zkracuje.

Na závěr je potřeba nadrcený odpad zkompostovat. „Pokud chcete dosáhnout dobrého výsledku při kompostování, dbejte na to, aby byl kompostovaný materiál při plnění co nejpestřejší a ten suchý se dobře promíchal s mokrým. Tím se vytvoří vyrovnané klima, které kompost potřebuje k tomu, aby se stal dobrým hnojivem,“ vysvětluje David Benda. Do kompostu můžeme přidat také biologický kuchyňský odpad, posekanou trávu, suché listí, odřezky živých plotů a keřů, zbytky květin i odřezky ze stromů. Hodnotný humus vzniklý kompostováním se vynikajícím způsobem hodí ke zkvalitnění namáhané zahradní půdy a obnovení jejího života.