Jsme na zahradě, kde se nacházejí 4 úly, pojmenované podle slavných členů skupiny Beatles, tedy Ringo, George, Paul, John. Jak dlouho tady stojí a kdo přišel s nápadem na jejich umístění právě zde?
Na místě úly stojí asi 5 let a s nápadem přišel Filip Černý z obchodu Kytary.cz. S řadou pracovníků se znám, pracoval jsem pro ně třeba jako fotograf. Před těmi pěti lety mi volal šéf marketingu Filip Černý, který od své manželky Lindy věděl, že jsem včelařem. Říkal mi, že obchod bude mít dvacetileté výročí od založení, chtějí pro své zaměstnance něco udělat a rozhodli se, že vytvoří nějakou zahradu, kde se dá posedět a odpočinout.
Včelař Michal Hladík u úlů Beatles
Při té příležitosti je napadlo, že když jsem včelař, mohly by se o zahradu včely starat. Dohodli jsme se na tom, že včela je anglicky Bee (a hmyz Beetles), tak by bylo skvělé z toho nějak vyjít. Je to podobné názvu Beatles, tak jsme nakonec dospěli k dohodě, že dovezu 4 úly, pojmenované právě po členech skupiny.
Původní záměr byl umístit úly na střechu, je to teď moderní a ve městech se to často dělá. Ale střecha u blízkého objektu je spíše nevhodná, je moc členitá, hůře dostupná a špatně obslužná a bez přístupu výtahem by to bylo dost krkolomné. Proto jsem nakonec umístil úly na zemi, kde je k nim lepší přístup. Včely mají více klidu, je tu i stín a v parných dnech je na zemi nižší teplota než na rozpálené nechráněné střeše.
Je pro včely nějaká stálá teplota důležitá?
Určitě je, jejich běžná teplota v úlu je pro péči o plod podobná jako u člověka, tedy kolem 36 až 37 stupňů Celsia. Když je jim větší horko, musí křídly větrat a spotřebují více energie. A v zimě zase udržují teplotu i v nízkých venkovních teplotách. Tisknou se k sobě, zahřívají se, aby tepla z jejich těl uniklo ven z chomáče včel co nejméně.
Uvádí se, že včela za svůj život vyprodukuje jen určité množství medu. Kolik jej je a jak dlouhý je vlastně život včel?
Každá včela dělnice za svůj život vytvoří přibližně půl kávové lžičky medu. Délka života je závislá na roční době. V letní sezóně se pohybuje kolem 6 až 8 týdnů, před zimou se rodí dlouhověké dělnice, které se mohou dožít 6 až 8 měsíců.
Včely vytvářejí med z nektaru nebo medovice
Během života projde včela několika důležitými fázemi. Pár dnů po vylíhnutí se o ně starají kojičky. Pak se z mladé včelky stane krmička, která se stará o larvy. Následně je sama kojičkou, stará se o mladušky, včelí matku a trubce.
Od osmého dne mladušky odebírají létavkám nektar a pomáhají s jeho uskladněním. Za další čtyři dny se jim rozvíjejí voskové žlázy, produkují vosk a stávají se z nich stavitelky. Od 18. dne se stane včela strážkyní a jeden až čtyři dny střeží česno a okolí úlu. Po dovršení 21. dne života se stává létavkou, která sbírá nektar, pyl a vodu.
Právě létání při sbírání nektaru, pylu a vody je pro včelu velmi náročné. Denně vykonají 4 až 8 letů, za život kolem 150-160 cest. Let trvá od pár minut po téměř 2 hodiny. Záleží na vzdálenosti od úlu i povětrnostních podmínkách.
Kolik včel žije v úlu v zimě a v létě?
Během zimního období, kdy matka neplodí, se počet včel pohybuje kolem 15 až 20 tisíc. Od jara do podzimu se tento počet přibližně ztrojnásobí a může dosáhnout přibližně 60 tisíc včel. Sezona pro včely začíná někdy na přelomu února a března a končí v září.
Jak dlouho žije včelí královna?
Život královny je výrazně delší, pohybuje se kolem 4 až 5 let. Královnou se může stát vlastně kterýkoliv plod, který začnou včely lépe a trochu jinak krmit mateří kašičkou, která je trochu odlišná od výživy určené pro plody dělnic.
Dříve se říkalo, že o všem v úlu rozhoduje královna, ale dnes se zdá, že je to jinak. O spoustě věcí rozhodují dělnice, které se o matku starají, řídí kolik má klást a v jakém složení. Z oplodněných vajíček se stávají dělnice, z neoplodněných trubci, kterých je v úlu jen pár stovek a jejich hlavním úkolem je oplodnit budoucí královnu. Kromě toho se občas zapojí do jiné práce, ale spíše překážejí.
Včely v květech šafránu
Nová královna je pár dní v úlu, je výrazně větší než ostatní včely, vylučuje jiné feromony, kterými se včelstvo řídí. Při takzvaném zásnubním letu vylétá z úlu, při této cestě jí oplodní zpravidla 15 až 30 trubců, kteří pak zahynou. Pak se královna vrátí do úlu a začíná její hlavní úkol, tedy kladení vajíček. Věnuje se mu do té doby, dokud má v sobě od trubců dost spermatu. Pak její úkol končí a odlétá z úlu pryč.
Řada lidí se ptá, jak vlastně vznikne z pylu med. Ale ten přece z pylu nevzniká…
Je to tak. Med vzniká z nektaru, který mají květy rostlin, a lákají tak opylovače. Včela nabírá nektar a ten přenáší do úlu, kde jej předává k dalšímu zpracování. Přitom si nohy obalí pylem, který přenáší z jednoho květu na druhý, a pomáhá tak rostlinám. Kromě nektaru ale sbírá i vodu a nosí pyl a propolis - pryskyřici ze stromů do úlu, kde jej využijí pro výživu, stavbu a podobně.
Jak včela pozná, který úl je její?
Včela se řídí feromonem matky, které mladší včely kolem ní víří ven z úlu. Každá matka má jiný feromon a včely poznají, kde jsou doma a kde ne. Ale orientují se i podle polohy úlu a jiných orientačních bodů.
Včely jsou důležitými opylovači i ve městech - pohled na zelenou střechu budovy Masaryčka B
Mohou občas vletět do jiného úlu?
Občas se to stane. Vletí do cizího úlu, předají nektar, prolétnou se a odletí pryč. Někdy omylem, často však řízeně, jako určitý průzkum. Včela je velmi pracovitá, pečlivá a pilná. Ale také učenlivá a někdy záludná. Pokud zjistí, že je někde blízko slabé včelstvo s velkými zásobami, prostě to nahlásí doma. A včely ze silnějšího úlu se pak vydají na trestnou výpravu.
Z pilných včel se stanou pilné zlodějky, nebo, chcete-li jinak: jsou velmi shánčlivé a majetnické, takže si přisvojí cizí zásoby, které podle jejich rozhodnutí slabší včelstvo nebude potřebovat. Napadené včely se samozřejmě nějakou dobu snaží ubránit, některé přesile v boji podlehnou, další zachrání svůj život kolaborací a začnou s cizími včelami spolupracovat. Prostě se mezi ně začlení.
Problém je, že slabší včely mohou mít nějaké zdravotní problémy, kvůli kterým je jich méně. Onemocnění tak mohou přenést s sebou do jiného úlu, a jeho obyvatelé tak brzy mohou onemocnět také.
Jaká je nejhorší nemoc včel, která dnes existuje?
Největší hrozbou je dnes včelí mor, respektive mor včelího plodu. Pokud se objeví, nařídí často veterinární správa spálit celou včelnici, aby se zabránilo dalšímu šíření. Dá se s tím bojovat i jinak a méně drasticky, ale je to největší hrozba. Jde o houbovité pórovité onemocnění. Spory přežívají kdekoliv, také v půdě, je jich velmi mnoho, rozmnožují se pak v buňkách plodu a ohrožují další včely.
Další hrozbou jsou různé virózy. Nejsou novou hrozbou, vědci je objevili i ve včelách, které byly objeveny v jantaru, tedy staré několik milionů let. Někdy se z toho včely dostanou, jindy jim včelaři mohou pomoci, jindy je musí zlikvidovat.
Je důležité zmínit, že vliv na nemocnost včel mají i teplé zimy. Pokud je teplá zima, létají včely častěji ven a riziko nákazy je vyšší, protože i v zimě také slídí u sousedek a ty mohou být třeba nakažené, tak se viróza rozšíří jako domino po celé včelnici.
Včely při sběru nektaru
Kolik je dnes v České republice včelstev a včelařů?
Podle dostupných údajů bylo v loňském roce 2023 evidováno přes 670 tisíc včelstev a přibližně 63 tisíc včelařů. Někteří včelaři mají třeba 3 až 5 úlů na zahradě jako hobby, jiní mohou mít jako včelaři farmáři několik stovek včelstev.
Dokážete poznat, zda je med z lesa, nebo z louky?
Med se liší chutí a barvou, podle české normy je med květový, který vzniká z nektaru květů, které mohou růst i v lese. A pak je med medovicový. Jeho základem je medovice, která se vyskytuje na listech a jehličí třeba smrku, borovice, jedle, lípy nebo javoru. Lidé se občas ptají po lesním medu, ale tohle jméno je trochu zavádějící. Jde právě o med z medovice.
Výskyt medovice je podmíněn přemnožením hmyzu (například mšice, červci, puklice), který se živí šťávou z rostlinných pletiv a medovici svým trávicím ústrojím vylučuje. Včely v lese tedy sbírají medovici. Podle chuti a barvy medu se dá poznat, který je medovicový a který květový.
Barvu, chuť a vůni medu neovlivňuje jen typ odrůdy a květů, ale také počasí a období, kdy včely nektar a medovici sbírají.
Kolik medu včely v úlu vytvoří a uloží a jak velkou část jim včelař odebere pro svoji potřebu?
V úlu za rok včely vytvoří přibližně 100 až 120 kilogramů medu, třetinu z toho včelař odebere a využije, dvě třetiny potřebují včely ke svému životu. Kromě medu včelař pracuje i s voskem, který může prodat nebo využít pro obnovu vybavení úlů. Já jej využívám na výrobu mezistěn, které znovu použiji. Mám uzavřený okruh vlastního vosku ze svých úlů a vím, že neobsahuje nějaké škodlivé látky.
Jak by se měl člověk v přírodě chovat, aby jej včely nenapadly?
Včely nejsou agresivní a útočné, pokud si jich nevšímáte, nesnažíte se jim škodit, nestrkáte jim klacek do úlu. Pokud je vyprovokujete, tak se budou pochopitelně bránit a můžete dostat žihadlo.
Vzhledem k tomu, že bodnutí včelou je pro ni smrtelné, protože žihadlo se vytrhne z jejího těla a ona pak umírá, se do boje pouštějí zejména starší včely, nikoliv mladé včelky, které mají produktivní život před sebou.
Včely jsou důležitými opylovači i ve městech - stromy a květiny uprostřed sídliště, Praha 13
Včely mohou reagovat na barvy. Mají trochu jiné vidění barev, vnímají ultrafialové paprsky, polarizované světlo. Červenou a zelenou barvu moc nevnímají, je to pro ně prázdnota. Černou mohou brát jako nebezpečný stín, který by je mohl napadnout.
Víc však včely reagují na feromony, pachy, vůně. Některé pachy jim nevadí, jiné je přitahují (třeba sladší parfémy) a další je dráždí. Vůně banánu je pro ně spíše protivná, je to podobný pach, který zanechává vytržené žihadlo a informuje ostatní, že je v blízkosti nebezpečný nepřítel, na kterého je třeba zaútočit. S banány ke včelám proto nechoďte a dětem je dejte k svačině daleko od úlů.
Chcete-li nějakou obecnou radu, pak se u včel pohybujte pomalu, nedělejte prudké pohyby a v případě jejich zájmu o vaši osobu klidně a spořádaně ustupte na místo, kde jim nebudete vadit.
Jsou včely ve městech spíše přínosem, nebo nebezpečím?
Včely jsou důležitým prvkem celého ekosystému, vyvíjely se přes 20 milionů let, byly zde před lidmi a městy a je velmi pravděpodobné, že budou i po nich. Najdeme je v lesích, na polích, loukách i ve městech, pokud to nejsou betonové bloky bez rostlin, kde opylovači nemají co dělat.
Parkové úpravy, zahrádkářské kolonie, zelené střechy ve městech na domech, to všechno jsou místa, kde se se včelami setkáte. Jsou jednoznačně přínosem, pomáhají rostlinám a využívají jejich nektar pro svou i naši potřebu.
Zajímavosti o včelách:
- Teplota ve včelstvu u plodu je 34,5 °C. V zimním chomáči je na povrchu okolo 8 °C, uvnitř teplota stoupá na více než 25 °C.
- Včely dosahují rychlosti 29 km/h a za hodinu navštíví asi 800 květů.
- Na 1 gram medu musí včela navštívit zhruba 7000 květů.
- Životní dílo jedné včely je přibližně půl čajové lžičky medu.
- Na 1 kilogram medu musí včely v průměru uletět vzdálenost rovnající se 280 tisícům kilometrů, což je přibližně 7× kolem rovníku Země.
- Roční spotřeba včelstva je téměř 100 kg medných zásob, cca 40 kg pylu a 150 litrů vody.
Je med od včel ve městech lepší než ten z polí, luk a lesů?
Včely nedělají špatný med, využívají nektar a medovici, pracují s nimi a tvoří med, který se liší barvou i chutí spíše podle rostlin a doby sběru než podle místa. Nerozděloval bych to na lepší a horší. Záleží na chuti spotřebitele a jeho preferencích. Se zlepšujícími se podmínkami ve městech, menší zátěží škodlivých látek, třeba spalin, výfukových plynů, různých aerosolů a podobně, mají včely snazší úlohu při výrobě medu.
Město je pro ně často méně nebezpečné, protože v něm nejsou rostliny ošetřovány pesticidy a dalšími látkami, které vedou k úhynu včel, k poškození jejich nervové soustavy, což je pro ně smrtelné ve velmi krátkém čase od kontaminace.
Na otázky nám trpělivě odpovídal včelař Michal Hladík. Díky za rozhovor.
