Rozhodně se nebojte, že by lidstvo zanevřelo na možnost vlastnit zahradu. Určitě i v následujících desetiletích si pobytu v soukromí a ještě k tomu na čerstvém vzduchu budou všichni vážit. Dokonce možná víc než v současnosti. Zahrada je totiž určitou metodou odpočinku, který potřebují všichni.

Zdroj: VLM

Jelikož kontaktu s přírodním prostředím neustále ubývá a v budoucnu to pravděpodobně bude ještě horší, právě zahrada se stane prostředníkem mezi člověkem a přírodou v trochu upravené verzi.

I když se přesný vývoj zahradní tvorby dá odhadnout jen těžko, ze současného vývoje lze odhadnout, že se do údržby zapojí více automatických pomocníků včetně umělé inteligence. Vcelku pravděpodobné je i to, že se v tuzemsku bude dařit mnohem teplomilnější vegetaci.

Alternativní způsoby pěstování

Jen těžko se dá předpokládat, že by v budoucnu převládl určitý zahradní styl. Své místo budou mít jak zahrady okrasné, tak užitkové. Do jejich poměru by ale určitě mohly promluvit ceny potravin. Obliba jedné nebo druhé skupiny totiž i během historie kolísala. Jakmile na trhu povyskočí ceny potravin, lidé na to většinou zareagují tím, že se zaměří na pěstování většího podílu vlastní zeleniny a ovoce.

Kvůli postupné devastaci zemědělské půdy a nutnosti snížení spotřeby vody se budou muset zapojit také alternativní způsoby pěstování. Takovým řešením bude třeba akvaponie, což je metoda propojení chovu ryb a pěstování zeleniny.

V uzavřeném vodním systému ryby tvoří přirozené hnojivo pro pěstované rostliny, které potřebné látky čerpají výhradně z vody, tedy z životního prostředí chovaných ryb. Pěstované plodiny tedy nepotřebují žádné jiné hnojivo nebo půdu, rostou naprosto ekologicky a zdravě.

I když se o tomto způsobu pěstování zeleniny a bylinek v současné době mluví zejména v souvislosti s velkoobjemovou produkcí, v budoucnu se tyto akvaponické farmy objeví ve větším měřítku i na soukromých zahradách.

Protože se akvaponické systémy dají stavět také do výšky, určitě se s nimi další generace setkají i v městských bytech bez vlastní zahrady. I když akvaponie nepatří mezi úplně neznámé pojmy, stále jde spíše o raritu, která ale reaguje na pravděpodobný vývoj kvality půdy i vysoké požadavky na kvalitu potravin v potřebném objemu.

Ekologie v hlavní roli

Dá se předpokládat, že se budou stále častěji zapojovat prvky ekologické povahy. Úbytek druhů volně žijících živočichů povede k tvorbě nových biokoridorů, jejichž hlavním úkolem bude jak zachování přeživších druhů hmyzu i dalších skupin živočichů, tak jejich migrace.

Bude ovšem nutné také chránit původní druhy před stále větší hrozbou, jíž jsou zavlečené invazivní druhy. Do systému těchto biokoridorů se s největší pravděpodobností budou muset zapojit i soukromé zahrady, kterým ve velkých městech připadne hlavní role v podpoře fauny.

Vize budoucnosti může v někom vyvolat trochu obavy, ale pravdou je, že se už teď lidé snaží nahrazovat některé sice moderní, ale špatně recyklovatelné materiály. Časem zřejmě odzvoní plastům, u nichž se už v současnosti řeší problémy s opakovaným zpracováním i všudypřítomnými zbytky. Vzhledem k tomu, že planeta je tímto jinak poměrně praktickým materiálem už poněkud přesycená, je jasné, že bude nutné ho nahradit. Momentálně se zkoušejí alternativy s obsahem bambusu nebo jiných ekologicky šetrných látek.

Luxus díky AI

Automatická závlaha nebo třeba robotická sekačka se postará přesně o ty práce, které stojí spoustu času. Péče o trávník je jednoznačně na celé zahradě nejnáročnější. Možná si ale vzpomenete, jak skepticky to vypadalo při zavádění automatických sekaček. Ačkoliv tento pomocník lákal spoustu nadšenců, většinou je odradila cena.

V současnosti jsou tyto sekačky mnohem dostupnější než před patnácti lety a za nižší cenu toho umějí mnohem více, než tomu bylo kdysi. A zahrada v budoucnu si bude s jakýmkoliv automatem rozumět ještě lépe, ale i robotické sekačky budou pracovat na trochu jiných principech, než je zatím běžné. Do jejich provozu se totiž zapojí umělá inteligence, která práci této techniky zpřesní a zefektivní.

Díky zapojení výpočetních modelů se sekačka naučí například rozeznávat překážky na sekané ploše, takže se obejde bez vodicích drátů, které jsou zatím nezbytné. AI zdokonalí také funkčnost automatických závlahových systémů. I ty budou fungovat mnohem přesněji, protože budou díky AI schopné využít mnohem přesnější meteorologické modely.

Ani kapka nazmar

Kromě toho, že se zpřesní práce robotických pomocníků, bude nutné řešit i maximální využití dešťové vody. Tu mnozí majitelé zahrad stále ještě přehlížejí a zalévají vodou ze studny a někdy i pitnou z vodovodu.

Není úplně jisté, že bude takové vody za několik let dostatek, ale v každém případě bude nejspíš nutné si za ni připlatit. Třebaže využití dešťovky není nic nového, spoustu let se tímto tématem zabývá hned několik oborů, úřady i politici, v tuzemsku jsou v tom nejen na zahradě stále velké rezervy.

Za několik let to ale zřejmě bude jediná smysluplná možnost, jak zahradu důkladně zalít a udržet ji v perfektní kondici. Každá kapka nazmar přitom zabolí, proto ji bude třeba zachytávat nejlépe do podzemních nádrží v mnohem větším objemu, než tomu je v současnosti.

A co se v budoucnu změní nejen v oblasti hospodaření se zadrženou vodou? Třeba to, že se zdokonalí technologie monitoringu stavu hladiny uchované vody nejen v jímkách, ale také ve studních nebo vrtech.

Doba pro teplomilné rostliny

Pro budoucí období jsou reálné hned dva scénáře, tedy že se buď výrazně oteplí, nebo naopak ochladí. Obě varianty úplně potěšující nejsou, ale lidstvo se bude muset přizpůsobit. Už mnoho let se postupně navyšují teploty, což s sebou nese nejen různé klimatické jevy, ale také nové pěstitelské možnosti.

Na českém území se budou pravděpodobně pěstovat mnohem teplomilnější plodiny. S vyššími teplotami bude stoprocentně souviset i nedostatek srážek během léta, což nahraje změně přístupu při volbě rostlin. Náročné žíznivce by tedy měly nahradit rostliny suchovzdorné nebo alespoň ne tolik náročné na zálivku.

S některými surovinami většina lidí plýtvá. Kvalitní čistou vodu berou za samozřejmost, se smysluplnou péčí o půdu to moc nepřehánějí a plasty vnímají jako jednorázový materiál, pro který se dá kdykoliv dojít do obchodu. Plast zřejmě časem zmizí a nahradí ho jiné, třeba i trochu dražší hmoty.

Stín i regulace teploty

Dalším tématem bude nutnost stínění. Pokud teplota ještě trochu povyskočí, přiblíží se současné tuzemské klima spíše k tomu středomořskému, na což si ale budeme nějakou dobu zvykat. Nejlepším přírodním slunečníkem jsou stromy, které fungují jako přírodní klimatizace. Zvlášť v městském prostředí je nutné teplotní extrémy hlídat a předcházet jim.

O zásadnější slovo se přihlásí zelené střechy. Ty mají smysl všude, tedy i na venkově, ve městě ale dokážou mikroklima opravdu výrazně ovlivnit. Teplota rozpálené střešní krytiny se může pohybovat okolo 70 °C, zatímco povrch zelené střechy je vždy o několik desítek stupňů nižší.

Bujná vegetace a co nejméně zpevněných povrchů, kde to jen půjde, i takový scénář možná čeká velká města. Včetně stále většího důrazu na snížení četnosti a výšky sečení zelených ploch a výměnu jednodruhových trávníků za luční travní směsi, kdekoli to jen půjde.

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 2/2024.
Zdroj: Jana Matoušková, Dům&Zahrada

Související články