Už na první pohled je jasné, že jiřina nepochází ze zdejších končin, na to je až moc pestrá a bohémská. Za její původ se označuje Amerika, hlavně pak oblast Mexika, kde rostla pramáti moderních odrůd. Jiřina je sice často považovaná za klasickou venkovskou květinu babiččiných zahrádek, které zdobily obrovské květy v těch nejdivočejších barvách, moderní odrůdy však nabízejí neskutečně bohatou plejádu barevných odstínů.
Díky šlechtění se už nechlubí jen extrémně sytými barvami, ale třeba odstíny tělovými, pudrovými či krémovými. Z jiřin se staly moderní rostliny, jejichž květy jsou oblíbené rovněž do kytic. Navíc zkrášlí zahrady i parky, klidně je můžete přidat do trvalkových či letničkových záhonů. Postarají se o barevný ohňostroj od července většinou do října, kdy jejich sezonní cestu ukončí první mráz.
Jiřinám to sluší i mezi jinými květinami
Jejich jméno pochází od již nepoužívaného latinského názvu Georgia, které se postupně proměnilo v georgínu, až se časem počeštilo do podoby jiřina. Zajímavou historii má i latinský název Dahlia. Ten kupodivu nevychází ze jména jejího objevitele, ale vznikl na počest švédského botanika Andrease Dahla.
Jiřinkománie napříč historií
Na českém území se tato květina pěstovala už během 17. století. Dlouhou dobu se ale objevovala jen na zahradách nadšenců nebo u šlechtických sídel. Úplně jiná atmosféra se kolem nich rozvířila až v době národního obrození, kdy se začaly shromažďovat do sbírek a často hrály hlavní roli na plesech a různých společenských akcích.
U vysokých rostlin hrozí polámání při větru, proto je radši už preventivně podepřete
Vzhledem k tomu, že už v některých evropských státech dávno existovaly jiřinkářské spolky, Češi nesměli zůstat pozadu. První takové uskupení spatřilo světlo světa v České Skalici roku 1836.
Během historie byly jiřiny považovány za módní záležitost, takže se hned několikrát na několik desetiletí vytratily z centra zahradnického dění. Takovým turbulentním obdobím bylo 20. století, kdy se tyto krásky ve dvacátých letech opět přihlásily ke slovu a během druhé světové války se zase stáhly.
Proč se na ni zapomnělo?
Jak je možné, že se na květinu s takovým množstvím odrůd s různou velikostí, tvarem a barvou od čistě bílé přes krémovou, růžovou, žlutou až po temně fialovou během historie občas skoro zapomnělo? Jedním z důvodů je poměrně pracné pěstování.
Řezané květy často seřezávejte a měňte jim vodu. V dobré kondici vydrží v lepším případě týden, pět dní zvládnou i bez větší péče
Největší překážkou je nutnost přezimování. Hlízy totiž v sobě mají geneticky zakódované podmínky panující v původní domovině, mráz tedy v podstatě neznají. Před příchodem prvních říjnových nebo nejpozději listopadových mrazíků je nutné někdy poměrně mohutné hlízy vykopat a přenést do místnosti s teplotou 5 až 12 °C.
V bedýnkách nebo jutových pytlích tam počkají na druhou polovinu května, kdy se budou moci zase vrátit na záhony. Podmínky pro přezimování tedy nemá zrovna každý, ale pro takové pěstitele je vhodná jednoletá jiřinka proměnlivá (Dahlia pinnata), kterou si můžete každoročně vypěstovat ze semen.
Plejáda tvarů
Květy jiřin se podle tvaru dělí do několika skupin, oblíbené jsou třeba sasankovité, leknínovité, třepenité fimbry, kulovité balky, pomponky, dekorační nebo třeba jiřiny jednoduché. Průměry květů se odrůda od odrůdy liší, někdy mohou dosahovat sotva tří centimetrů, jindy jimi lze zakrýt velký talíř. Některé se pochlubí vínově červeným nebo bronzovým olistěním, takže jsou zajímavé i bez květů.
Květy někdy dosahují velkosti talíře, jiné mají v průměru jen několik centimetrů
I když nejdůležitějším tématem pro výběr jiřin jsou květy, důležitá je i výška. Odrůdy vysoké do 70 centimetrů mohou klidně růst ve větším květináči na balkoně nebo na terase. Obrům přerůstajícím výšku dospělého člověka raději ponechte dostatek místa na záhonu s kvalitní půdou.
Máte-li floristické ambice a chcete květy použít do kytic, vysaďte jiřiny ideálně na samostatný záhon nebo poblíž dalších rostlin k řezu. Pro okrasné účely se dají začlenit i mezi letničky nebo trvalky. Mějte ale na paměti, že toho po vás budou chtít celkem dost. Bohatě pokvetou především na slunci, ale snesou i mírné přistínění. Ve stínu s velkým nakvétáním nepočítejte.
Říká se, že jejich krása není úplně zadarmo, jiřiny totiž potřebují pěkně rozmazlovat. Dopřejte jim proto kvalitní hlubokou půdu a během léta vydatnou zálivku, přísušek jim nesvědčí. Ať je vysadíte kamkoliv, počítejte s tím, že i odrůdy s decentní krémovou barvou květů budou v centru dění. Jsou to prostě královny trvalek, které jen tak nepřehlédnete. V trvalkových záhonech jim nejvíce sedí pozice dominantní solitéry.
Příprava na novou sezonu
- Hlízy jiřin se dají vysadit na záhon naklíčené i nenaklíčené, termín ale dodržte vždycky. Nevysazujte je ven dříve než v polovině května. Jsou natolik choulostivé, že by vrcholy mladých výhonů spálil i sebemenší mráz.
- Pokud chcete růst trochu popohnat, měsíc před výsadbou je uložte na světlé místo do nádoby s mírně vlhkým substrátem. Brzy potom vyklíčí. S rychlením pomůže i klasická výsadba do jakýchkoliv květináčů, do kterých se hlízy vejdou.
- Po umístění hlíz do záhonu zeminu důkladně zalijte. Jakmile výhony dorostou výšky okolo 30 centimetrů, zkraťte je přibližně nad čtvrtým listem. Podpoříte tak větvení a tvorbu většího množství květů.
- Vysoké odrůdy se vyplatí podepřít. Pokud se vám příčí použití klasických poplastovaných opěr, zahrajte si na košíkáře. Mladé rostliny lehce obestavte už v květnu oporou z propletených lískových nebo vrbových proutků. Jiřiny do ní časem prorostou, takže si opory ani nevšimnete, ale vysoké křehké stonky budou v bezpečí.
- Mladé výhonky jsou lákadlem hlavně pro slimáky, přírodní ochranou bude kostivalová jícha.
- Chcete si letos přikoupit další odrůdy? Za hlízy zaplatíte okolo stokoruny a za předpěstované sazenice v rozmezí od 100 do 750 korun podle úrovně zapěstování a stáří rostliny. Na krásné jiřiny se podívejte do naší fotogalerie. Určitě to stojí za to!
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 5/2024.
