Stručný souhrn z článku
Chyby v zahradničení a výskyt škůdců mohou být způsobeny nesprávnou volbou rostlin a nadužíváním chemických postřiků.
Diverzita rostlin a správné pěstební podmínky jsou klíčové pro prevenci škůdců a chorob, stejně jako péče o půdu a její výživa.
Biologická ochrana, použití lepových desek a prostředků z česneku jsou efektivní alternativy k chemickým postřikům.
Tento souhrn byl vytvořen pomocí AI a je kontrolován redakcí.
V přírodě je to zařízené tak, že každý organismus má svého predátora, který na něm parazituje nebo se jím živí. Zahrada je sama o sobě nepůvodním a dost upraveným ekosystémem, kde je toho pro škůdce opravdu hodně k snědku. Roste tady spousta rostlin na malém prostoru, navíc se všem nemusí dařit. Stačí si jen přiznat, že někdy neodoláte nabídce v zahradních centrech a domů si přinesete nádhernou rostlinu, i když už předem tušíte, že na vaší zahradě nebude prosperovat. A risk nemusí být vždycky zisk.
Kde je problém?
Množství rostlinných chorob a škůdců se navíc v posledních letech výrazně zvýšilo. Může za to celosvětová propojenost a zavlečení těchto nezvaných hostů spolu s dováženými rostlinami. Nemusejí to nutně být jen rostliny určené pro výsadbu, ale třeba již sklizená zelenina nebo ovoce.
Druhově bohaté záhony jsou mnohem odolnější než ty monokulturní
Šíření chorob je pak jen otázkou času. Cizokrajní škůdci v tuzemských podmínkách často nemají přirozené predátory, takže se mohou nerušeně množit a škodit. Příprava účinného přípravku na potlačení nové choroby či škůdce většinou chvíli trvá. Za některé problémy si zahrádkáři mohou sami. Ochrana rostlin přitom může mít několik velice účinných, a navíc i ekologických podob.
Objevíte-li na rostlinách škůdce nebo chorobu, je potřeba si hned ujasnit, proč tento problém nastal. Je to tím, že na zahradě roste druh, kterému se tu vůbec nedaří? Nebo jste v minulých letech používali postřiky na syntetické bázi tak neuváženě, že už na nic nezabírají? Možností je spousta, ale pokud si na tyto dvě otázky dokážete odpovědět, jste na nejlepší cestě k řešení.
Zelenina chutná všem
Každá rostlina ke zdárnému růstu potřebuje určité podmínky. Pokud nejsou při výsadbě dodrženy, bude sice nějakou dobu bojovat o přežití, ale výrazně se oslabí. Takový jedinec je pak lapačem pro hmyz nebo třeba houbové choroby. Jakmile se tito škůdci na zahradě objeví, snadno se rozšíří i na prosperující rostliny. Jednou z nejdůležitějších rad tedy je správná volba rostlin do daných podmínek.
Se slimáky můžete bojovat pomocí indických běžců i biologickou ochranou v podobě dravých hlístic, které se aplikují na záhon pomocí zálivky
Trochu jiná situace nastává v zeleninové zahradě, kde je velkým lákadlem vlastně všechno. Zelenina se ale dá pěstovat v druhově bohaté polykultuře, takže jednotlivé druhy nebudou tak snadným terčem, nicméně vždy počítejte s nějakými ztrátami. Dobrou radou je také pěstování v určitém nadbytku, ztráta pak nebude tak bolestivá. Logicky nejohroženější jsou plodiny pěstované v monokultuře, v tomto případě je potřeba pečlivě hlídat výskyt škůdců i chorob a co nejdřív zasáhnout.
Prevence na prvním místě
Ve zdravé půdě rostou zdravé rostliny, proto je základním řešením péče o půdu, která zajistí silný a zdravý růst rostlin. Dobrou zprávou je, že vystačíte s málem. Nejlepší kombinací hnojiva a pěstebního substrátu bohatého na enzymy i půdní mikroorganismy je kompost, který bývá ideálním startem pro většinu rostlin. Dá se jím přihnojovat i v průběhu vegetace.
Za odolností rostlin stojí kromě dalších aspektů i půdní mikroorganismy. Pokud je tedy půda živá a vše v ní funguje, i rostliny dobře prospívají. Jakmile je tato rovnováha narušena, začnou problémy. Jedním z preventivních opatření je správná výživa půdy, kterou zvládnete i pomocí rostlinných probiotik a stimulátorů.
Další možností, jak zatočit s létajícími škůdci, jsou lepové desky nebo šipky. Budou to nejlepší pomocníci ve fóliovníku, skleníku i v ovocném sadu. Šipky pak pomohou i při ochraně pokojovek
Tyto speciální prostředky většinou ve formě roztoku se ředí vodou a na rostliny se aplikují ve formě zálivky nebo postřiku. Obsahují armádu prospěšných půdních bakterií, které ozdravují půdu a zlepšují zdravotní stav rostlin i tím, že podporují růst kořenového vlášení. Jejich používání se projeví nejen na odolnosti vůči některým škůdcům, ale i tím, že podpoří růst plodů u ovoce a zeleniny. Některé tyto přípravky pak proti některým škůdcům zasahují i aktivně, například proti lýkožroutu smrkovému.
Prevence ale může mít i trochu jinou podobu, zejména na zeleninové zahradě. Záhony je totiž v určitých fázích možné ochránit bílou netkanou textilií, která vytvoří bariéru mezi zeleninou a škůdci. V období mezi červnem a srpnem bývají běžným hostem košťálovin hlavně housenky běláska zelného, textilie ale ochrání zeleninu i před dřepčíkem, květilkou zelnou či cibulovou, dále pak před pochmurnatkou a vrtalkou. Dobrou preventivní ochranou jsou také lepové desky, které se dají rozvěsit do korun ovocných stromů i mezi zeleninu do záhonů.
Ochrana s vůní česneku
Setkat se můžete také s prostředky obsahujícími výtažek z aromatických rostlin. Velmi účinné jsou ty vyrobené z česneku. Fungují na principu rostlinných stimulantů podobně jako probiotika. Opět se ředí vodou a aplikují se ve formě postřiku nebo zálivky. Výrazný česnekový odér je přírodním odpuzovačem mnoha škůdců, například se poměrně dobře vypořádá s housenkami zavíječe zimostrázového, které se šíří v několika vlnách během léta a za několik dnů dokážou zlikvidovat celý porost zimostrázu. Tyto přípravky stojí podle druhu a výrobce okolo 700 Kč za litr a připravíte z nich pět pětilitrových konví, kterými zalijete napadené rostliny.
Česnek je mezi rostlinami zázrak, kterého si ceníme jako přírodního antibiotika. Výtažek z této zeleniny se používá ale také na výrobu ochranných přípravků
Když už to nejde jinak
Zeleninovým záhonům škůdci neodolají ani v případě, že jste dodrželi všechny podmínky. Potom je potřeba včas sáhnout po vhodném prostředku, některé si dokonce vyrobíte svépomocí. Bylinné jíchy se dají využít jako hnojivo i jako postřik, musíte si je ale připravit včas, protože potřebují nějakou dobu zrát. Jíchy se běžně připravují z natě kopřivy, kostivalu, vratiče nebo jiných volně rostoucích bylin. Po nakrájení nožem se zalijí vodou a nechají se několik týdnů kvasit. Bez naředění vodou je ale nepoužívejte, jsou silně koncentrované.
Dalším ekologickým řešením je biologická ochrana založená na parazitickém organismu, který aktivně vyhledává larvy nebo dospělce některých škůdců. Dobrým příkladem jsou třeba dravé hlístice, jež se zaměřují na slimáky. Po jejich vyhubení odumřou i tito pomocníci.
Biologická ochrana má několik výhod. Nezanechává na rostlinách ani v půdě syntetická rezidua a zelenina i ovoce se dají jíst hned, bez dodržování ochranné lhůty běžné pro postřiky na syntetické bázi.
Chemie nemusí být nepřítel
I když jsou ekologicky šetrné prostředky stále oblíbenější, vždy můžete sáhnout po klasickém postřiku. Největším problémem bývá jeho nadužívání, které bohužel nevede k vyhubení škůdce. Časté a nerozvážné používání může naopak zapříčinit vznik odolných kolonií škůdců, na které postřiky nezaberou. Proto se s nimi musí hospodařit opatrně podle doporučení výrobce.
Velmi důležité je také správné pojmenování choroby nebo škůdce, jedině to umožní použití správného postřiku. Nezapomeňte na smáčedlo, což může být klasický saponát na mytí nádobí nebo speciální přípravek, který se vmísí do naředěného roztoku. Jeho cílem je odmastit povrch rostlin a škůdců – jen tak totiž postřik zafunguje a dostane se tam, kam má.
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům&Zahrada č. 11/2023.
Zdroj: Dům&Zahrada
